29 C 338/2020-46 — Okresní soud v Olomouci

1.) Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč jako smluvní pokuty za nevrácení zařízení – modemu [anonymizováno 5 slov], s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky a ceník [anonymizováno]. V rámci Smlouvy byl sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze Smlouvy konkrétně tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva dle čl. 2 [číslo] VOP a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednal právní předchůdce žalobkyně se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zařízení nevrátil, byl povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu dle ceníku [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč. K vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] žalovaný opakovaně vyzýván, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaný výslovně nevyjádřili. Účastníci byli poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto za souhlasu účastníků rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3.) S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4.) Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky a ceník [anonymizováno]. Předmětem smlouvy byl závazek [právnická osoba] poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně modemu [anonymizováno 5 slov] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva dle čl. 2 [číslo] VOP a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy. Dle čl. 7 VOP byl žalovaný povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši dle ceníku, pokud pronajaté zařízení nevrátí včas a v pořádku. Smluvní pokuta činila dle ceníku 2 000 Kč. K vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] žalovaný opakovaně vyzýván, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5.) Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6.) Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7.) Podle ust. § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8.) Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9.) Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10.) Podle ust. § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 11.) Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. 12.) Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. Soud má v řízení dále za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí byly také Všeobecné obchodní podmínky a ceník právního předchůdce žalobkyně. Soud má dále za prokázané, že na základě uzavřené smlouvy poskytoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému služby elektronických komunikací prostřednictvím přijímacího zařízení, jehož pronájem byl sjednán ve smlouvě. Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními odstoupil od smlouvy a žalovanému vznikla povinnost vrátit do 7 dnů ode dne ukončení smlouvy pronajaté zařízení. Jelikož tak žalovaný neučinil, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že vrátil pronajaté zařízení, příp. zaplatil vyúčtovanou smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění této povinnosti, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 13.) Ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši 189 Kč, když advokátka žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.