11 C 17/2021-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 4 027 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s předmětem„ Pojištění podnikatelských rizik“. Pojištění zaniklo dne 10. 1. 2020. Za období 4. 10. 2019 do 10. 1. 2020 činí dlužné pojistné částku 4 027 Kč včetně 2 poplatků po 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne 29. 5. 2020 žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Předmětem řízení je zaplacení částky 4 027 Kč s příslušenstvím. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 5. Dne 23. 9. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění podnikatelských rizik – [anonymizována dvě slova] Počátek pojistného období byl sjednán dnem 4. 10. 2015 a pojistné bylo sjednáno v celkové výši 12 797 Kč a bylo splatné vždy k 4. 10. každého roku. Pojištění zaniklo dne 9. 1. 2020 z důvodu neplacení pojistného, o čemž byla žalovaná uvědoměna dopisem ze dne 22. 1. 2020. Žalovaná neuhradila žalobkyni pojistné za období od 4. 10. 2019 do 10. 1. 2020 a dlužné pojistné činí částku 4 027 Kč včetně 2 poplatků po 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne 29. 5. 2020 žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „ občanský zákoník“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2782 odst. 1, 2 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle ustanovení § 2783 odst. 1, 2, 3 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného. 9. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou pojistnou smlouvu o pojištění podnikatelských rizik – [anonymizována dvě slova], kterou se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 12 797 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soudního jednání se neúčastnila a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála svému závazku z předmětné pojistné smlouvy a žalobkyni neuhradila pojistné za období, v němž pojistný vztah trval, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu dlužného pojistného poplatků za vymáhání částku 4 027 Kč. Soud dále uložil žalované zaplatit žalobkyni požadovaný kapitalizovaný zákonný úrokem z prodlení ve výši 307 Kč od 11. 1. 2020 do 14. 10. 2020, když počátek i konec prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a je pro žalovanou výhodnější. 13. Lhůta k plnění byla stanovena žalované jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, sazby mimosmluvní odměny v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, a z DPH 21% ve výši 189 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Podmínky pro aplikaci § 14b vyhl. č. 1771996 Sb. v platném znění byly splněny.