12 C 276/2021-31 — Okresní soud v Olomouci

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 10. 2021 se žalobkyně domáhala toho, aby soud zavázal žalovanou povinností zaplatit jí částku 2 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 21. 8. 2020 byla žalovaná převezena do záchytné stanice žalobkyně, kde jí byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou hospitalizací 24 hod. Za toto žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou částku 2 500 Kč. Žalovaná ani však přes urgence žalovanou částku neuhradila a žalobkyně tedy žádá i zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas dne 26. 10. 2021. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z osobního účtu pacienta a faktury bylo zjištěno, že žalované bylo vyúčtováno za pobyt a ošetření v záchytné stanici žalobkyně dne 21. 8. 2020 2 500 Kč. Toto vyúčtování je podepsáno žalovanou. Z výzvy – urgence ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z poštovní zásilky bylo zjištěno, že dne 28. 1. 2021 byla zasílána žalované výzva, avšak zůstala nevyzvednuta. Z potvrzení o záchytu bylo zjištěno, že hladina alkoholu byla u žalované 1,5 promile. Všechna výše uvedená skutková zjištění vzal soud za prokázaná. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Po provedeném dokazování a s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když žalobkyně žalované poskytla pobyt a ošetření v záchytné stanici, za což byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, svá žalobní tvrzení. Žalovaná však na výzvu nereagovala a žalobkyni ničeho neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně má tedy i nárok na zákonný úrok z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšnou žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč, přičemž tyto náklady řízení jsou v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč (převzetí věci, žaloba, výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. obecná pariční 3 dnů u obou výroků a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení uhradit k rukám zástupce žalobkyně.