15 C 241/2021-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 21. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 8. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 544,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a zaplacení částky 1 932 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím úvěru se splatností do 15. 10. 2020. Žalovaný se taktéž zavázal k zaplacení paušální náhrady za odeslání písemných upomínek v důsledku jeho prodlení dle odst. 4 smlouvy o úvěru, která činí 50 Kč za jednotlivou upomínku (u žalovaného celkem částka 150 Kč) a kterou žalobkyně promítla do položky„ kapitalizovaný úrok“. Žalobkyně nárokuje taktéž úhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 690 Kč za 1 odeslaný obyčejný dopis ve výši 39 Kč a za 3 cesty pověřeného pracovníka věřitele k osobní návštěvě dlužníka. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 3. 2021 s účinností ke dni 6. 4. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 14. 4. 2021. Žalobkyně žalobou vůči žalovanému uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 14 000 Kč, nesplacený zákonný úrok z prodlení ve výši 544,27 Kč, nesplacený úrok ve výši 150 Kč, neuhrazené náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a nesplacenou smluvní pokutu ve výši 1 932 Kč. 2. Svým podáním doručeným soudu dne 30. 11. 2021 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 082 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 1 932 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 14 000 Kč, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, soud posoudil zpětvzetí žaloby i co do částky 690 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud tak ve smyslu ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení zastavil, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalovaného (výrok I. tohoto rozsudku). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 3. 2021 s účinností ke dni 6. 4. 2021 postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 4. 2021, odeslaným dne 15. 4. 2021. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z výpisu vymáhání bylo zjištěno, že mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 15. 10. 2020. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že původní věřitel žalovanému úvěr v celkové výši 14 000 Kč poskytl postupně, a to dne 15. 9. 2020 částkou 4 000 Kč, dne 24. 9. 2020 částkou 4 000 Kč, dne 1. 10. 2020 částkou 4 000 Kč a dne 8. 10. 2020 částkou 2 000 Kč. Z předžalobní výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalované pohledávky předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2021, odeslanou dne 16. 6. 2021. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Soud v rámci právního hodnocení na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedené smlouvy byla předmětná pohledávka za žalovaným platně převedena a toto bylo žalovanému řádně oznámeno. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které věřitel žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 14 000 Kč. Žalobkyně již v současné době po výše uvedeném částečném zpětvzetí po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a zaplacení zákonných úroků z prodlení. Bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj závazek ze smlouvy již uhradil či dluh zanikl jinak, žalovaný se však k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud podané žalobě po výše uvedeném zpětvzetí žaloby ve zbývající části vyhověl. Lhůtu k plnění určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 18 132,68 Kč a žalobě bylo vyhověno co do zaplacení částky 15 360,68 Kč. Co do celkové částky 2 772 Kč pak bylo řízení zastaveno z důvodu procesního zavinění žalobkyně, v tomto rozsahu je tak nutné žalobkyni považovat za neúspěšnou účastnici. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 69,42 % z předmětu řízení. Žalobkyni vznikly v řízení náklady v celkové výši 2 252 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21% DPH v celkové výši 252 Kč. Žalobkyni pak vzniklo právo na zaplacení části těchto nákladů řízení v poměru 69,42 %, tj. právo na zaplacení nákladů řízení ve výši 1 563 Kč O lhůtě plnění bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).