15 C 98/2021-55 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobci a) a b) se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 14. 6. 2021 domáhali určení, že darovací smlouva ze dne 27. 5. 2021, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a podílu ve výši [číslo] ve vztahu k celku na pozemku [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], obec Věrovany, zapsáno na LV [číslo] uzavřená mezi žalovaným 1 a žalovaným 2 (dále jen„ darovací smlouva“), je neplatná. Svou žalobu odůvodnili tak, že všichni účastníci jsou v příbuzenském poměru, kdy žalovaný 1 je otcem žalovaného 2, žalobci a) a b) jsou bratři. Zároveň žalovaný 1 je dědečkem žalobců a) a b) a žalovaný 2 je strýcem žalobců a) a b) (bratrem jejich zemřelé matky). Žalobci a) a b) se důvodně domnívají, že darovací smlouva je neplatná, a to z důvodu duševní poruchy na straně žalovaného 1, která vylučuje jeho schopnost právně jednat. Dle žalobců a) a b) bylo na posledním osobním setkání v létě roku 2020 patrné, že žalovaný 1 není schopen právně jednat v žádné podstatné záležitosti, kdy žalovaný 1 měl problém žalobce a) a b) poznat a uvědomit si, o koho se jedná. Dále již bylo žalobcům a) a b) ze strany žalovaného 2 bráněno v osobním styku s žalovaným 1. Dle žalobců a) a b) je žalovaný 1 schopen se sám pohybovat už pouze na zahradě domu, sám mimo dům vůbec nevychází. V průběhu posledních telefonátů s žalovaným 1 bylo taktéž zcela patrné, že si žalovaný 1 neuvědomuje ani základní skutečnosti. Dále na jaře roku 2020 došlo k incidentu, kdy byl žalovaný 1 zadržen v obchodním domě pro krádež drobných předmětů, kdy po vyšetření lékařem tento uvedl, že žalovaný 1 neodpovídá za své jednání, neboť není schopen posoudit jeho následky. Dle žalobců a) a b) je zřejmé, že žalovaný 1 není schopen právně jednat v tak závažné záležitosti jako je převod vlastnického práva k nemovitosti, což činí darovací smlouvu neplatnou. Naléhavý právní zájem spatřují žalobci a) a b) ve skutečnosti, že podpisem darovací smlouvy bylo zasaženo do rozsahu majetku, který by byl jinak předmětem dědického řízení v případě úmrtí žalovaného 1, když oba žalobci a) a b) jsou zákonnými dědici dárce, spadající do 1. dědické třídy a zároveň jsou nepominutelnými dědici, když jejich matka a zároveň dcera žalovaného 1 již zemřela. Jako nepominutelným dědicům vznikne žalobcům a) a b) právo alespoň na povinný díl, jehož rozsah byl uzavřením darovací smlouvy velmi výrazně modifikován v jejich neprospěch a žalovaný 2 je velmi výrazně zvýhodněn oproti ostatním v úvahu připadajícím dědicům. Uzavřením darovací smlouvy proto dochází k zásahu do práv žalobců a) a b). 2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 7. 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 11. 8. 2021 a vykonatelnosti dne 26. 7. 2021, soud dle ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobců a) a b) ze dne 13. 7. 2021, kterou se nově žalobci a) a b) domáhají určení, že výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a podílu ve výši [číslo] ve vztahu k celku na pozemku [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], obec Věrovany, zapsáno na LV [číslo] je [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalovaného], jelikož dosavadní výsledky řízení mohou být podkladem pro řízení o změněné žalobě. 3. Žalovaný 1 přípisy ze dne 27. 7. 2021 a ze dne 1. 10. 2021 soudu sdělil, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Darovací smlouvu s žalovaným 2 uzavřel naprosto vědomě, úmyslně a dle své svobodné vůle. Z důvodu vysokého věku a nedostatku síly se žalovaný 1 rozhodl převést některé své nemovité věci na žalovaného 2, kdy tyto budou potřebovat zásadní opravy a údržbu. 4. Žalovaný 2 navrhl zamítnutí žaloby, když není dán naléhavý právní zájem žalobců a) a b) na žalobou navrhovaném určení neplatnosti darovací smlouvy a je zde nedostatek aktivní věcné legitimace. Nadto žalovaný 1 v době uzavření darovací smlouvy netrpěl žádnou duševní poruchou, která by jej činila jakkoliv nezpůsobilým tuto smlouvu uzavřít. <b>5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</b> Z darovací smlouvy ze dne 27. 5. 2021 a z návrhu na vklad podaného dne 28. 5. 2021, že mezi žalovaným 1 jako dárcem a žalovaným 2 jako obdarovaným byla dne 27. 5. 2021 uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a podílu ve výši [číslo] ve vztahu k celku na pozemku [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], obec Věrovany, zapsáno na LV [číslo]. Návrh na vklad byl u příslušného katastrálního úřadu podán dne 28. 5. 2021 oběma žalovanými 1 a 2 jako navrhovateli. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že účastníci jsou v příbuzenském poměru, když žalovaný 1 je otcem žalovaného 2 a zároveň dědečkem žalobců a) a b), jejichž matka, která byla dcerou žalovaného 1, již zemřela. 6. Další důkazní návrhy byly z důvodu jejich nadbytečnosti zamítnuty. 7. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 27. 5. 2021 uzavřeli žalovaný 1 jako dárce a žalovaný 2 jako obdarovaný darovací smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a podílu ve výši [číslo] ve vztahu k celku na pozemku [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec], obec Věrovany, zapsáno na LV [číslo]. Návrh na vklad byl u příslušného katastrálního úřadu podán dne 28. 5. 2021 oběma žalovanými 1 a 2 jako navrhovateli. Účastníci jsou v příbuzenském poměru, když žalovaný 1 je otcem žalovaného 2 a zároveň dědečkem žalobců a) a b), jejichž matka, která byla dcerou žalovaného 1, již zemřela. 8. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Podle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. <b>10. Soud na shora zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobců a) a b) není důvodná.</b> 11. Nezbytný a základní předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. 12. Věcnou legitimaci pro řízení má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 366/2015, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má soudním rozhodnutím dostat tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě věcnou legitimaci. O naléhavý právní zájem může jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobců a) a b), nebo by se jejich právní postavení stalo nejistým. Je pak důsledkem soudní praxí všeobecně akceptované zásady, podle které nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát, a který sám o sobě vede bez dalšího dokazování k jejímu zamítnutí, aniž by se soud zabýval meritem věci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 26 Cdo 1255/2006, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2002, sp. zn. 20 Cdo 1866/2000, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2462/2006). 13. Určovací žaloba ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní, jejím účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický, a to nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití. Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jež musí být vyvoláno stavem, který způsobuje, že právní stav žalobce k věci se stal nebo stává nejistým (je zpochybněn). Současně také platí, že jakmile bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hroz