16 C 162/2021-71 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] doplněnou u jednání dne [datum] domáhala stanovení výživného od 1. 7. 2021 ve výši 100 Kč s odůvodněním, že je dcerou žalované, studuje na [ulice] [anonymizováno] v [obec] ve třetím ročníku denního studia. Žalovaná je samoživitelka, dlouhodobě nezaměstnaná, žijící ze sociální podpory, pobírá příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně. Žalobkyně žije ve společné domácnosti se žalovanou. Žalovaná jí na výživu nepřispívá, platí pouze nájemné a náklady spojené s bydlením, neplatí náklady spojené se zajištěním jejích potřeb a s jejím studiem. Pronajímatel bytu přitom vypověděl žalované ke dni 9. 7. 2021 nájem a žalobkyně se k tomuto dni musí vystěhovat a najít si vlastní byt, protože žalovaná s ní dále nechce bydlet. Jediným příjmem žalobkyně je výživné od otce [jméno] [příjmení], který je starobní důchodce a je vážně nemocný, když prodělal srdeční infarkt a mozkovou mrtvici s trvalými následky. Otci byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] stanovena povinnost platit výživné ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se ve věci písemně vyjádřila tak, že se žalobou žalobkyně nesouhlasí, když tvrdila, že v únoru 2021 dala žalobkyni částku 225 000 Kč jako stavební spoření, kterou žalobkyně dosud vlastní a může z ní žít a studovat. Žalovaná se stará o svou matku, která má příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč, žádný jiný výdělek nebo majetek nemá. 3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze sdělení úřadu práce včetně přehledu vyplacených dávek, z rozhodnutí úřadu práce, ze sdělení OSSZ a ze sdělení [stát. instituce], že žalovaná v současné době není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, v této byla vedena v době od 3. 10. 2017 do 24. 10. 2017, kdy byla sankčně vyřazena. Žalovaná pobírá dávky státní sociální podpory, a to od června 2011 příspěvek na bydlení, od června 2020 příspěvek na živobytí a od listopadu 2020 doplatek na bydlení. Dále žalovaná pobírá příspěvek na péči o [jméno] [příjmení], který byl rozhodnutím úřadu práce od září 2018 zvýšen z částky 880 Kč na částku 4 400 Kč. Žalovaná není vedena v evidenci poživatelů důchodu a není zapsána v registru silničních vozidel jako provozovatel nebo vlastník vozidla. 4. Ze sdělení úřadu práce včetně přehledu vyplacených dávek, že žalobkyně od května 2021 pobírá dávky státní sociální podpory, a to rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 5. Z potvrzení o studiu, že žalobkyně je ve školním roce 2021 /2022 žákyní čtvrtého ročníku oboru [anonymizována tři slova] [ulice] [anonymizováno] v [obec]. 6. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení, že bydlela se žalovanou do července 2021, od července 2021 bydlela na adrese [ulice a číslo] v bytě v rodinném domě o velikosti 1 + kk, který měla pronajatý, přičemž za nájem a energie platila 8 000 Kč. Zde bydlela do 2. 9. 2021, kdy se musela odstěhovat, protože byt nebyl zkolaudovaný a byly tam nějaké problémy s majitelem, nedostala by dávky. Odstěhovala se do bytu na adrese [adresa], bydlí tam sama, platí nájem 7 500 Kč, za energie 1 200 Kč a za internet 400 Kč. Pokud jde o náklady spojené se studiem, bude se platit SRPŠ, bude maturiťák. Za učebnice zaplatila 800 Kč, sešity a další pomůcky jí koupil otec. Nemá zvýšené náklady spojené se zdravotním stavem a nemá ani zvýšené náklady v souvislosti se zájmovou činností. Teď si nechala opravit kolo, což stálo 2 000 Kč. Od žalované dostala částku 225 000 Kč, tuto částečně utratila, když žalovaná ji od 13. 1. nechtěla živit, částečně z peněz zaplatila kauce, neví, jaká částka tam zbývá, má částku uloženou doma, snaží se tyto peníze nevyužívat. Pokud jde o její příjmy, dostává přídavek na dítě ve výši 880 Kč měsíčně, dostávala příspěvek na bydlení ve výši 4 000 Kč, výživné ve výši 1 200 Kč od otce a příspěvek na živobytí ve výši 2 000 Kč. V současné době jsou dávky v řešení s ohledem na to, že se přestěhovala. 7. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení, že žalobkyně u ní bydlela do 10. 7. 2021, bydlení skončilo proto, že v té době měla nesvéprávného syna, měla k němu opatrovnictví, kvůli tomu docházelo k problémům, měly hádky se žalobkyní i s ohledem na to, že před rokem došlo k tragédii v rodině. Od té doby, kdy se žalobkyně odstěhovala, na její výživu nepřispěla žádnou částkou. V bytě, kde bydlela se žalobkyní, bydlela do 10. 7. 2021. Nemá žádné příjmy, stará se o nemocnou matku, o kterou se starala i dříve. Ve společné domácnosti s matkou nikdo další nežije. Náklady na bydlení zajišťuje bratr. Nemá žádné zvýšené náklady se zdravotním stavem. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je dcerou žalované, se kterou žila do července 2021 ve společné domácnosti, od července 2021 žije sama v pronajatém bytě, studuje ve čtvrtém ročníku obor [anonymizována tři slova] [ulice] [anonymizováno] v [obec]. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má náklady spojené se studiem a s bydlením, přičemž její příjmy tvoří přídavek na dítě ve výši 880 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 4 000 Kč, výživné od otce ve výši 1 200 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 2 000 Kč. Žalovaná jí na výživu ničím nepřispívá, pouze v únoru 2021 jí poskytla částku 225 000 Kč ze stavebního spoření. Příjmy žalované tvoří pouze dávky státní sociální podpory. 9. Dle ustanovení § 910 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 10. Dle ustanovení § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Dle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 12. Dle ustanovení § 913 odst. 2 občanského zákoníku, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 13. Dle ustanovení § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. U výživného pro děti i za doby nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je potomkem žalované a je tedy zřejmé, že žalovaná má vyživovací povinnost vůči žalobkyni. Dále bylo v řízení dostatečně prokázáno, že žalobkyně není schopna se sama živit, když se připravuje na své budoucí povolání studiem na [ulice] [anonymizováno] [obec] na oboru [anonymizována dvě slova] formou denního studia, což bylo prokázáno zejména potvrzením o studiu. Žalobkyně má určité náklady jednak v souvislosti se studiem a jednak v souvislosti s bydlením, když žije sama v nájemním bytě, přičemž její příjmy jsou tvořeny pouze dávkami státní sociální péče a výživným ze strany otce. S ohledem na skutečnost, že otec žalobkyně svou vyživovací povinnost plní, je také na žalované, aby se na výživě žalobkyně podílela. S přihlédnutím k majetkovým poměrům žalované, která nevlastní žádný majetek a jejími jedinými příjmy jsou dávky státní sociální péče, soud dospěl k závěru, že žalobkyní požadované výživné ve výši 100 Kč měsíčně je přiměřené. Soud tedy návrhu žalobkyně vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 100 Kč měsíčně od 1. 7. 2021, přičemž dlužné výživné za období od 1. 7. 2021 do 31. 10. 2021 ve výši 400 Kč, jakož i výživné, které nabude do doby, než toto rozhodnutí nabude právní moci, je žalovaná povinna žalobkyni uhradit spolu s prvním běžným výživným. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně náhradu nákladů řízení ani nepožadovala.