16 C 257/2021-79 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 19 074,60 Kč s příslušenstvím na základě účastnické smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících uzavřené mezi účastníky, jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva, všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů. Žalobkyně požaduje po žalované na základě uvedené účastnické smlouvy částku 19 074,60 Kč, která představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 284,60 Kč, podmíněnou slevu na koncové zařízení ve výši 2 000 Kč a součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 16 790 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování, kterými byla žalované dlužná částka účtována, požaduje žalobkyně po žalované, zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má za prokázáno z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 14. 1. 2019 a [číslo] ze dne 20. 2. 2020, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů služeb, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, přičemž nedílnou součástí smlouvy byla kupní smlouva na koncové zařízení. Z vyúčtování služeb a podrobných výpisů bylo prokázáno, v jakých částkách byly vyúčtovány jednotlivé platby za poskytnuté služby. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od odeslání výzvy. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících [číslo] [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala za tyto služby platit žalobkyni vyúčtované ceny. Nedílnou součástí smlouvy byla i kupní smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta sleva na koncové zařízení, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy, kdy kupní cena měla být žalovanou uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek, přičemž splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování a neuhrazením příslušné splátky do data splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaná souhlasila a seznámila se s obchodními podmínkami žalobkyně, které se zavázala dodržovat. Žalobkyně v souladu se smlouvou žalované poskytovala služby třetích stran a ceny za jejich poskytnutí žalované řádně vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušila, když přestala za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vyúčtované ceny, konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] v částce 2 000 Kč splatné dne 22. 9. 2020, vyúčtování [číslo] v částce 15 330 Kč splatné dne 1. 9. 2020, vyúčtování [číslo] v částce 478,60 Kč splatné dne 20. 4. 2020, vyúčtování [číslo] v částce 730 Kč splatné dne 20. 5. 2020 a vyúčtování [číslo] v částce 36 Kč splatné dne 20. 6. 2020. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 26. 5. 2021 vyzval žalovanou k úhradě žalobní pohledávky, žalovaná přesto žalobkyni neuhradila ničeho. 6. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud považuje za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena účastnická smlouva, na základě které žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a souvisejících služeb a žalovaná se zavázala platit za tyto služby ceny vyúčtované žalobkyní. Žalovaná však své povinnosti hradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobkyně nedostála, přestože cena těchto služeb za uvedené období byla žalované žalobkyní řádně vyúčtována. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a zavázal žalovanou k úhradě částky 19 074,60 Kč žalobkyni i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, jenž soud co do výše i počátku prodlení shledal neodporujícím zákonu a odpovídajícím skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 074,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Použití ustanovení § 14b a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru a jde o nárok uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.