ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2021:17.C.190.2021.1 Datum: 2021-11-15 Předmět: o 2 224 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 157 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 70 ["peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 2 224 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 14. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 224 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel e [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 4. 1. 2008 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se původní věřitel zavázal zřídit a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované služby poplatky podle platného Ceníku, který tvořil součást smlouvy. Žalovaný však nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2 224 Kč. Původní věřitel odstoupil od smlouvy dne 31. 12. 2019, žalovaný ani poté dluh neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyní smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 30. 1. 2020 mezi [právnická osoba], jako postupitelem, který nabyl pohledávku na základě smlouvě o fúzi sloučením, a žalobkyní jako postupníkem.
2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.
4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil na základě provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu:
Společnost e [právnická osoba] – člen finanční skupiny Raiffeisen, a žalovaný uzavřeli dne 4. 1. 2008 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě e [právnická osoba] zřídila žalovanému běžný účet a žalovaný se zavázal hradit za bankovní operace spojené s účtem poplatky a náklady podle platného Ceníku služeb e [právnická osoba], které byla e [právnická osoba] oprávněna zúčtovat na vrub účtu žalovaného. Žalovanému byla účtována dne 27. 5. 2019 částka 500 Kč jako„ jiný trans. poplatek“ za zaslání 1. výzvy k úhradě dlužné částky z úvěru, dne 3. 6. 2019 částka 500 Kč jako„ jiný trans. poplatek“ za zaslání 1. výzvy k úhradě dluhu u osobního účtu, dne 31. 5. 2019 částka 90 Kč jako poplatek za využití povoleného debetu, a nakonec ve dnech 30. 6. 2019, 31. 7. 2019, 31. 8. 2019, 30. 9. 2019, 30. 10. 2019 a 30. 11. 2019 poplatek 6 x 189 Kč zahrnující poplatek 90 Kč za využití povoleného debetu a poplatek 99 Kč za vedení účtu eKonto při nesplnění aktivity. Dopisem ze dne 31. 12. 2019 původní věřitel odstoupil od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb z důvodu porušení smluvních podmínek žalovaným. Dopisem ze dne 11. 2. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.
6. Podle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného v době uzavření smlouvy (dále jen„ obch. zák.“), se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.
7. Podle § 709 odst. 1 obch. zák. ve smlouvě o běžném účtu banka označí majitele účtu uvedením obchodní firmy nebo názvu a sídla majitele a identifikačního čísla, pokud bylo přiděleno, jde-li o osobu právnickou, nebo uvedením jména, příjmení, bydliště a rodného čísla nebo data narození majitele, popřípadě obchodní firmy, místa podnikání a identifikačního čísla, jde-li o osobu fyzickou.
8. Podle § 709 odst. 2 obch. zák. smlouva o běžném účtu může obsahovat dále a) osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu a způsob nakládání s nimi, b) výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby, období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku peněžních prostředků na účtu jeho majiteli, popřípadě ujednání, že úroky nebudou placeny, c) lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady a platby a provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních prostředků na účtu a dále formu tohoto oznámení, d) výši nebo způsob stanovení výše úplaty a způsob, jakým tuto úplatu majitel účtu bance zaplatí, popřípadě ujednání, že úplata nebude bankou požadována. Výši úplaty lze sjednat i odkazem na ceník banky.
9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.
10. Prvně žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť na ni pohledávka za žalovaným přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě byl pro žalovaného zřízen a veden běžný účet a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby poplatky podle Ceníku. Právní předchůdce svůj závazek ze smlouvy splnil, neboť žalovanému zřídil a vedl pro něj běžný účet ve sjednané měně. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy porušil tím, že na svém účtu nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, aby právní předchůdce žalobkyně mohl z účtu žalovaného strhávat poplatky za služby, jak bylo mezi stranami smlouvy ujednáno. Žalovanému vznikl vůči právnímu předchůdci žalobkyně dluh ve výši 2 224 Kč za vyúčtované služby a poplatky. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že uvedený dluh žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku
2 224 Kč v obecné třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 119 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 3 000 Kč za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč podle § 6, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.