18 C 53/2020-62 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, dne 25. 9. 2019, postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 2. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 100 Kč, a to z titulu náhrady škody na satelitním přijímači, kterou musel uhradit [právnická osoba]. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává, když satelitní přijímač nepoškodil. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 4. U jednání dne 2. 9.2020 byl žalobce dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. rozsáhle poučen o tom, že má doplnit svá tvrzení ve vztahu k podané žalobě, neboť dosud uvedená tvrzení a skutečnosti jsou neúplná. Soud poučil žalobce, že má doplnit tvrzení o těchto skutečnostech: - jakým jednáním žalovaného došlo ke škodě na satelitním přijímači, kdy a kde; - jaká škoda tímto jednáním žalovaného žalobci vznikla a v jaké výši; - že je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody; a dále označil důkazy k prokázání svých tvrzení, a že pokud tak neučiní, může to mít pro něj za následek vydání nepříznivého rozhodnutí ve věci. Lhůta byla stanovena jeden měsíc. 5. Žalobce na toto poučení reagoval tak, že navrhl výslech svědků [jméno] [příjmení], který montoval parabolu, [jméno] [příjmení], který povolil umístění paraboly na domě i přesto, že to tak žalobce nechtěl a [jméno] [příjmení], který měl vidět žalovaného, jak s parabolou pohnul. 6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že provedl pouze montáž paraboly, kdy od [právnická osoba] dostal zákazníka, dojel na místo, zmapoval situaci, kdy pan žalobce bydlel v přízemí, tam však nebyl signál a montáž nebyla možná, takže zjistil, že by to bylo možné do vyššího patra, pan žalobce s tím souhlasil. Správce bytu s tím neměl problém a tak satelit namontoval. To je vše, pak už na místě nebyl. 7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval v obci [obec] jako technický pracovník. Pan [příjmení] oslovil pana [příjmení], technika [právnická osoba], aby mu namontovali satelit. Pan [příjmení] přijel a řekl, že satelit nejde namontovat na držák u bytu pana [příjmení], ale že ho umístí až nahoru na panelák o dvě patra výš, tam tenkrát bydlel pan [příjmení], který býval třeba 14 dnů pryč a pak tam byl jen na víkend a umístění paraboly mu nevadilo. Následně se pak do tohoto bytu nastěhoval pan [příjmení], tomu vadilo, jak se pan žalobce choval k ostatním nájemníkům v domě a vyzval žalobce, ať si odstraní satelit. Následně pak došlo k demontáži tohoto satelitu, kdy pan [příjmení] s panem [příjmení], obecním zaměstnancem, ho bez poškození demontovali a odnesli panu [příjmení]. Pak to mělo vzniknout, že se snad měl satelit poničit, pan [příjmení] byl potom z bytu vystěhován z důvodu, že byl problémový nájemník, a to je tak vše, co k tomu vím a co bych uvedl. 8. Soud zamítnul návrh žalobce na výslech svědka [jméno] [příjmení] z důvodu nadbytečnosti, když tento měl dle sdělení žalobce vidět, jak parabolou pohnul, nikoli že by ho měl poškodit. 9. Podle ust. § 118a o.s.ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. 10. Podle ust. § 2894 odst. 1 občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 11. Podle ust. § 2951odst. 1občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 12. Podle ust. § 2952 občanského zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 13. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu je 1) protiprávní čin, 2) vznik újmy, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy, 4) zavinění. 14. Soud předně uzavírá, že žalobce ani po poučení soudem nedoplnil svá tvrzení vztahující se k nároku na náhradu škody, tedy jakým jednáním žalovaného došlo ke škodě na satelitním přijímači, kdy a kde; jaká škoda tímto jednáním žalovaného žalobci vznikla a v jaké výši; že je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Pokud žalobce označil jako důkazy k prokázání svých tvrzení (která však ani nedoplnil) slyšené svědky, tito nijak nepotvrdili tvrzení žalobce, že by jakýmkoli jednáním žalovaného měla žalobci vzniknout škoda ve výši 5 100 Kč za poškození satelitu. Navíc žalobce ani neprokázal, že mu škoda v takovéto výši skutečně vznikla. 15. Nezbytným a základním předpokladem k tomu, aby žaloba mohla být úspěšná, je splnění podmínky aktivní věcné legitimace na straně žalobce a pasivní věcné legitimace na straně žalovaného. Věcnou legitimaci pro řízení má potom ten, kdo je podle hmotného práva nositelem tvrzeného subjektivního práva či tvrzené subjektivní povinnosti. Aktivní věcná legitimace na straně žalobce nebyla soudem shledána, neboť žalobce nedotvrdil a neprokázal, z jakého důvodu a na základě jakých skutečností se domáhá uhrazení částky 5 100 Kč. Tím spíše pak soud dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, když se žalobci opět nepodařilo ani tvrdit, natož pak prokázat, že mu žalovaný jakoukoli škodu svým jednáním způsobil. S ohledem na uvedené argumenty soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšný byl žalovaný, který se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal (žádné nepožadoval).