24 C 317/2021-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 18. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč se shora uvedeným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 1. 8.2016, která byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] prostřednictvím elektronické webové stránky [webová adresa] po prověření úvěruschopnosti žalované. Na základě uvedené smlouvy poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 5 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] se splatností nejpozději 31. 8. 2016. Žalovaná uvedený úvěr čerpala, ale finanční prostředky ve sjednané lhůtě věřiteli nevrátila, přičemž strany nesjednaly ani poplatek za poskytnutí úvěru. Přes upomínky k úhradě vystavené původním věřitelem nebyla pohledávka s příslušenstvím zaplacena, pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Z důvodu prodlení žalované s plněním peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatit po žalované i zákonný úrok z prodlení počínaje marným uplynutím splatnosti úvěrované částky až do jejího úplného zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. [právnická osoba] jakožto právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli distančním způsobem dne 1. 8. 2016 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] přičemž mezi stranami byl sjednán za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 0 Kč, RPSN úvěru byla taktéž sjednána ve výši 0 %, sic byly sjednána smluvní sankce při porušení platební povinnosti splatit žalovanou peněžitý závazek do 30 dnů, tj. k 31.8. 2016. Mezi těmito sankcemi, které byly žalované zcela známy, byl uveden i zákonný úrok z prodlení v případě marného uplynutí splatnosti pohledávky z úvěru. Celková částka k úhradě k uvedenému datu byla sjednaná pouze ve výši 5 000 Kč. V obsahu smlouvy se žalovaná zavázala úvěr vrátit ve sjednané době spolu s poplatky dle Sazebníku a náklady za poskytnutí úvěru. Dle formuláře pro poskytnutí spotřebitelského úvěru však činila RPSN jakožto procentní sazba nákladů 0% a poplatek za poskytnutí úvěru 0 Kč, což bylo souhlasně ujednáno i ve smlouvě o úvěru. Sazebník nebyl k žalobě doložen, přičemž i za těchto okolností má přednost obsah samotné smlouvy o úvěru. Z bankovního účtu věřitele bylo bezhotovostní platbou dne 1. 8. 2016 připsáno ve prospěch majitele účtu č. [bankovní účet], tj. žalované celkem 5 000 Kč s označením variabilního symbolu provedené platby pod č. úvěrové smlouvy [číslo]. Dne 3. 3. 2021 uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně přípisem ze dne 13. 4. 2021. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovanou k úhradě pohledávky, avšak žalovaná doposud tuto povinnost nesplnila. 5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, a proto ji v plném rozsahu vyhověl. 12. Žalobkyně jakožto právní nástupkyně a věřitel vůči žalované sice v řízení prokázala poukázání uplatněné pohledávky bezhotovostním převodem z bankovního účtu poskytovatele finančních prostředků právní předchůdkyní ve prospěch bankovního účtu žalované, nicméně neprokázala pasivní legitimaci žalované z titulu právního institutu uzavření úvěrového závazku, neboť uzavřená smlouva tak, jak vyplývalo z jejího obsahu, byť se nazývala smlouvou o úvěru, takovým závazkem nebyla. Písemná smlouva nesplňovala základní předpoklady úvěrové smlouvy, neboť naprosto vylučovala jakoukoliv odměnu, tj. smluvní úrok ať již ve formě poplatku či sjednané úrokové částky za poskytnutí úvěru jakožto příslušné odměny věřitele, naprosto svým zněním tuto podmínku negovala, když výše uvedených předpokladů vzniku úvěrového závazku byla sjednána v částce 0 Kč. Z uvedeného důvodu, jakož pro případ skutečně uzavřeného úvěrového závazku, kdy nebylo ani žalobkyní řádně doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalované pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, se stalo toliko bezdůvodným obohacením žalované na úkor věřitele, který jí poskytl částku 5 000 Kč ve prospěch účtu, jehož je majitelem. V řízení bylo tedy žalobkyní prokázáno plnění právním předchůdcem ve prospěch žalované bez právního důvodu, tudíž nárok žalobkyně jakožto právního nástupce poskytovatele této finanční částky je zcela důvodný. Soud tedy zcela vyhověl žalobkyni jak ohledně požadované jistiny, tak i příslušenství pohledávky, když konkrétní splatnost byla zjevná z uzavřeného závazku a žalovaná přes upomínky svoji povinnost, byť s ohledem na bezdůvodné obohacení nesplnila. Tudíž má žalobkyně zcela nárok i na uplatněné příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení až do jejího úplného zaplacení. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. 14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako lhůtu třídenní od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).