27 C 361/2020-48 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce 9/ 2019 [číslo], a to za každý měsíc po 135 Kč, celkem tedy za 5 měsíců částku 675 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný televizní poplatky žalobkyni neuhradil ani na základě písemné výzvy, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaný namítal, že nemá televizi a žalobkyni zaslal čestné prohlášení v dopise, jež ale nebyl zaslán doporučeně. 3. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání, obsahuje ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl s účinností od srpna 2019 zařazen do evidence jakožto poplatník televizních poplatků jako držitel televizního přijímače, když žalobkyně neobdržela žádnou reakci na výzvu žalovanému jako evidovanému odběrateli elektrické energie ze dne [datum], aby se přihlásil jako poplatník nebo zaslal žalobkyni čestné prohlášení, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače. Ze strany žalovaného dosud nedošlo k odhlášení televizního přijímače. Poplatková povinnost vznikla žalovanému od září 2019. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce 9/ 2019 [číslo], a to za každý měsíc po 135 Kč, celkem tedy za 5 měsíců částku 675 Kč Částku ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradil. 5. Podle ustanovení § 3 odst. 2 a 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (účinného od 13. 9. 2005), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Podle § 7 odst. 2, 3 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 9. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, tudíž žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatků a byl povinen pravidelně vždy nejpozději do 15. dne příslušného měsíce ve smyslu shora uvedených právních předpisů stanovenou výši televizního poplatku žalobkyni zaplatit. To však za měsíce za měsíce 9/ 2019 [číslo], celkem tedy za 5 měsíců, neučinil. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním tohoto peněžitého dluhu je žalovaný povinen z jednotlivých měsíčních částek (poplatků) zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení počínaje 16. dnem příslušného měsíce až do úplného zaplacení těchto částek, když splatnost je pevně stanovena shora uvedenými předpisy a žalobkyní požadovaný úrok z prodlení po provedeném propočtu zcela odpovídá zákonné sazbě úroků z prodlení, a to v souladu se shora uvedeným nařízením vlády. Za této situace proto soud výrokem I. rozsudku zavázal žalovaného k úhradě částky 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč z jednotlivých dlužných částek ode dne prodlení s jejich platbou do data podaní žaloby. 12. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná pariční třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch, tyto náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 1 400 Kč (2 x 200 Kč za 2 úkony právní pomoci-příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, a dva úkony po 500 Kč – vyjádření k odporu žalovaného, účast u jednání dne [datum]) dle § 7, § 11, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ze 2 režijních paušálů á 100 Kč a dvou á 300 Kč, dle § 13, § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., cestovného vlakem k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve výši 540 Kč, náhrady za promeškaný čas na této cestě za 8 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/96 Sb., a 21% DPH - 743,40 Kč z odměny advokáta a náhrad. Celkem tedy náklady řízení činí částku 4 683,40 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů.