29 C 357/2020-46 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 5 475 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 4. 1. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 975 Kč do 3. 2. 2019. Žalovaná zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 975 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, nákladů za vymožení pohledávky ve výši 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 4. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 975 Kč nejpozději do dne 3. 2. 2019. Žalobkyně zápůjčku žalované poskytla dne 4. 1. 2019 převodem na účet žalované. V čl. II bod 2.3 smlouvy o zápůjčce si strany smlouvy ujednaly, že v případě prodlení s vrácením zápůjčky řádně a včas je věřitel oprávněn požadovat mimo zaplacení jistiny zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované podle Sazebníku uvedeného ve smlouvě a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná zápůjčku řádně a včas do data splatnosti žalobkyni nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 4. 2020 podaným na poštu téhož dne, ve lhůtě nejpozději do tří dnů. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které byla žalovaná povinna vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 975 Kč do 3. 2. 2019. Žalovaná však nevrátila žalobkyni zápůjčku řádně a včas. Žalobkyni proto vznikl rovněž nárok na smluvní pokutu podle čl. II odst. 2.3 smlouvy, a to v maximální výši násobku částky 0,5 a jistiny, tj. 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 3 000 Kč žalované, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni uhradila, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti, a to pro její procesní pasivitu, soud jí žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství (zákonného úroku z prodlení), jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou. 13. Pokud pak jde o náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 500 Kč, jejichž úhrady se žalobkyně v žalobě rovněž domáhala, dospěl soud k závěru, že žaloba v této části není důvodná. Žalobkyně požadovala úhradu nákladů za písemné výzvy k úhradě odeslané dne [datum], [datum] a [datum] podle čl. II odst. 2.3 smlouvy o zápůjčce, a to v částce 500 Kč za každou výzvu. Žalobkyně v řízení nicméně neprokázala odeslání uvedených výzev (upomínek) žalované, když soudu předložila pouze tři listiny označené jako„ Upomínka – pokus o smír“ datované výše uvedenými daty, ale odeslání a následné doručení výzev žalované žádným způsobem již nedoložila (např. podacím lístkem). Soud proto žalobu ohledně nároku žalobkyně na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ze shora uvedených důvodů zamítl. 14. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, a to tak, že náhradu nákladů poměrně rozdělil podle úspěchu účastníků řízení ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná celkem v částce 5 475 Kč (78,49 %) a neúspěšná v částce 1 500 Kč (21,51 %). Soud proto žalobkyni přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 56,98 % z celkových nákladů řízení žalobkyně, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkové náklady řízení žalobce činí částku 1 300 Kč, z toho 56,98 % odpovídá částce 740,70 Kč Lhůtu k plnění určil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecnou třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.