12 C 214/2022-27 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 2. 2022 domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 2 025 Kč z titulu nedoplatků vzniklých na základě zákonné poplatkové povinnosti žalovaného coby držitele televizního přijímače. Žalovaný se přihlásil do příslušné evidence dne 1. 6. 1992, avšak nesplnil svoji poplatkovou povinnost v měsících září 2020 – listopad 2021, kdy výše poplatku byla stanovena v částce 135 Kč měsíčně. Počínaje 16. dnem každého příslušného kalendářního měsíce se dostal žalovaný do prodlení s jednotlivými shora uvedenými splátkami, proto žalobkyně požadovala přiznat i zákonný úrok z prodlení z jednotlivých částek v kapitalizované výši 147,27 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Soud prováděl důkaz zejména potvrzením o přihlášení ze dne 20. 1. 2022, ze kterého soud zjistil, že žalovaný byl přihlášen jako poplatník televizních poplatků od června 1992. Ze specifikace úroku soud zjistil výši úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek za období září 2020 - listopad 2021 od doby splatnosti, kterou žalobkyně požaduje. Z přehledu předpisů a plateb byla zjištěna celková dlužná částka žalovaného ve výši 2 160 Kč. Předžalobní výzvou k úhradě byl žalovaný vyzýván k zaplacení dluhu dne 10. 12. 2021 a z dodejky soud zjistil, že žalovanému byla dne 10. 12. 2021 odesílána zásilka, která zůstala nepřevzata. 4. Podle § 3 odst. 1, 2 zák. č. 348/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží 4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 5. Podle § 7 odst. 2, 3 zák. č. 348/2005 Sb. ve znění pozd. předp, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 6. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb., účinného od 1. 1. 2008, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu s citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalovaný coby držitel televizního přijímače, který řádně splnil svoji ohlašovací povinnost v červnu 1992, byl povinen pravidelně měsíčně platit předepsané televizní poplatky, jejichž výše vycházela přímo ze shora uvedeného zákonného předpisu. Dle zákonného ustanovení byl žalovaný povinen platit televizní poplatky pravidelně měsíčně vždy nejpozději k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný však svoji povinnost neplnil řádně a dluží žalobkyni celkem částku 2 025 Kč. V souvislosti s prodlením s placením peněžitého závazku je současně povinen žalobkyni zaplatit i zákonný úrok z prodlení z žalované částky v kapitalizované výši 147,27 Kč. S ohledem na shora uvedené soud žalobě žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 025 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá. 8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou a podání žaloby) a 2 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto rovněž dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.