12 C 247/2021-196 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 17. 9. 2021 domáhala vůči žalovanému zvýšení výživného z částky 6 500 Kč na částku 9 000 Kč měsíčně a to od 1. 1. 2021. Žalobkyně uvedla, v době podání návrhu byla v maturitním 4. ročníku střední umělecké školy v [obec] a chystala se na maturitní i přijímací zkoušky. Studium ve 3. ročníku bylo ovlivněno pandemií koronaviru a formou on-line výuky, s čímž měla vyšší výdaje na zakoupení pomůcek k domácí výuce včetně notebooku a grafického tabletu. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2019 bylo její výživné zvýšeno na částku 6 500 Kč měsíčně. Od této úpravy výživného se změnily její poměry. Její finanční výdaje se skládají především z nákladů na ubytování, stravování, na dopravu dále výdajů za školní a výtvarné pomůcky. Má vyšší výdaje s vyváženým stravováním z důvodu zdravotního stavu. Dále doplnila svá tvrzení, že v roce 2022 musela uhradit náklady spojené s přípravou na přijímací zkoušky na vysokou školu a následně nástupem na vysokoškolské studium v [obec]. Matka žalobkyně jí poskytuje bydlení a hradí všechny její potřeby. Matka je zaměstnaná u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje O žalovaném jí je známo, že je zaměstnaný také u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje a u DPMO. S žalobkyní se nestýká, nezajímá, hradí pouze výživné. Žalobkyně dosáhla zletilosti, ale vzhledem k finanční náročnosti studia na vysoké škole a přípravě na budoucí povolání není schopna se sama živit. Má za to, že je dán nárok na zvýšené výživné od žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí se zvýšením výživného a naopak podal protinávrh na snížení vyživovací povinnosti vůči žalobkyni a to od 1. 1. 2022 na částku 4 000 Kč a do 1. 12. 2022 na částku 2 300 Kč. Tvrdil, že se výrazně změnila jeho finanční situace, neboť 10. 10. 2021 podstoupil operaci páteře a je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Je zaměstnán u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje a dříve pracoval i u DPMO. Má další dvě vyživovací povinnosti ke svým dcerám, kterým musel zaplatit kurzy a přihlášky na vysoké školy, zakoupit učebnice, malířské potřeby, notebooky za 39 000 Kč, rovnátka za 19 000 Kč, klavír za 19 000 Kč a hodiny klavíru po 250 Kč. V domácnosti měl výdaje s výměnou kotle 70 000 Kč. 3. Následně v závěrečném návrhu vzal žalovaný svůj protinávrh na snížení výživného na částku 2 300 Kč od 1. 12. 2022 před rozhodnutím soudu zpět a žalobkyně se zpětvzetím vyslovila souhlas. Podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Soud tedy v souladu s ust. § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. rozhodl o zastavení řízení v této části výrokem III. rozsudku. 4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výslechy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) Z rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2019, že Okresní soud v Olomouci rozhodl o zvýšení výživného na tehdy nezletilou žalobkyni z částky 4 500 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2018. Dle odůvodnění rozsudku byla nezletilá tehdy studentkou [ulice] školy umění a designu v [obec], obor užitá malba, kde měsíční výdaje byly za internát 3 000 Kč, obědy 1 000 Kč, pomůcky cca 6 000 Kč/rok. V souvislosti se zahájením studia vynaložila za učebnice, pomůcky výtvarné cca 10 000 Kč. Nadále byla v péči odborných lékařů a psychologa. Matka žalobkyně pracovala stále u stejného zaměstnavatele s průměrnou měsíční mzdou za období [číslo] ve výši 25 212 Kč a za období [číslo] ve výši 25 250 Kč. Neměla jinou vyživovací povinnost. [ulice] příjem otce (žalovaného) průměrně činil za období [číslo] částku 36 101 Kč a za období [číslo] částku 38 911 Kč. Nepravidelně vypomáhal u DPMO jako řidič autobusu s odměnou za období [číslo] průměrně 2 453 Kč a za období [číslo] v průměru 4 857 Kč. Jeho manželka pracovala nadále na zkrácený úvazek s průměrnou měsíční mzdou za období [číslo] ve výši 6 636 Kč. Majetkové poměry otce v rozhodném období nedoznaly změn. Výživné bylo zvýšeno od 1. 9. 2018, kdy nezletilá nastoupila na SOŠ v [obec]. -) Z rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 11. 2017, že Okresní soud v Olomouci rozhodl a schválil dohodu rodičů o zvýšení výživného na tehdy nezletilou žalobkyni z částky 1 500 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 9. 2014 do 30. 9. 2017 a dále od 1. 10. 2017 ve výši 4 500 Kč měsíčně. Dle odůvodnění rozsudku byla nezletilá tehdy studentkou 9. třídy ZŠ [ulice] v [obec], stravné činilo 500- 600 Kč měsíčně, navštěvovala ZUŠ za 2 200 Kč ročně plus výtvarné potřeby 800 Kč Nezletilá trpěla mentální anorexií, na doporučení lékařky navštěvovala kurzy [příjmení] [příjmení] za 480 Kč měsíčně. Dále matka kupovala dceři speciální potraviny na podporu motivace k jídlu za 1 000 Kč a potravinové doplňky 400 Kč měsíčně, platila náklady mobilního telefonu s internetem 500 Kč měsíčně. Otec nejevil o dceru zájem, manželka otce si to nepřála. Příjem matky nezletilé byl od Hasičského záchranného sboru cca 22 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost měla pouze k [jméno]. Spolu s dcerou žily od června 2017 v bytě 2+1 v osobním vlastnictví matky. Za bydlení hradila 9 000 Kč měsíčně. Otec (žalovaný) byl ženatý a měl vyživovací povinnost ke třem dětem. Ve společné domácnosti žil s manželkou a dcerami narozenými z manželství. Bydleli v rodinném domě v SJM. Zálohy na energie činily 5 000 Kč a splátka hypotéky cca 9 000 měsíčně. Otec měl ve výlučném vlastnictví byt v [obec], který pronajímal. Po celou dobu byl zaměstnaný na hlavní pracovní poměr u Hasičského záchranného sboru a měl vedlejší pracovní poměr u Dopravního podniku města Olomouce. Průměrný měsíční příjem za období [číslo] činil 35 900 Kč, za období [číslo] 2015 25 318 Kč, za období [číslo] pak 36 817 Kč. Otec měl problémy s bolestmi zad, chodil na injekce s úhradou 600 Kč. Otec nezletilé přispěl na očkování 2 000 Kč a na dárky, od února 2017 s ní nebyl v kontaktu. Soud konstatoval ke zvýšení výživného, že životní úroveň všech dětí otce by měla být na srovnatelné úrovni. Rozsudek nabyl právní moci dne 6. 1. 2018. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [příjmení] záchranného sboru [územní celek], že jeho průměrný měsíční příjem za období listopad 2020 - říjen 2021 činil 42 232 Kč. V pracovní neschopnosti v období listopad 2021 - leden 2022 byl jeho průměrný čistý příjem 35 554 Kč a únor 2022 - červen 2022 pak 32 960 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [příjmení] měl žalovaný za leden 2021 - listopad 2021 průměrný čistý měsíční příjem 4 242,30 Kč a poté už žádný. [právnická osoba] o výdělcích [jméno] [příjmení], že její průměrná mzda za měsíce leden – červen 2022 činila 7 901 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele Hasičského záchranného sboru [územní celek], že průměrný měsíční příjem matky žalobkyně za období leden 2021 – srpen 2022 činil 29 009 Kč. Z výpisu z účtu ČSOB matky žalobkyně o platbách výživného od žalovaného, že za měsíce 9/ 2021 – 2/ 2022 byla zasílána měsíčně částka 6 500 Kč a od 3/ 2022 – 6/ 2022 pouze částka 4 500 Kč měsíčně z účtu [jméno] [příjmení]. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 2. 8. 2022 vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, že žalovaný je spoluvlastníkem pozemku v [katastrální uzemí] k [číslo], 5 pozemků v [katastrální uzemí] k [číslo] a pozemku v [katastrální uzemí] k [číslo]. Matka žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky v katastrálním území Povel, na tomto vázne zástavní právo ve prospěch [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] Manželka žalovaného - [jméno] [příjmení] je spouvlastníkem pozemku v [katastrální uzemí] k 1/6 a výlučným vlastníkem pozemku v [katastrální uzemí]. Dcera žalovaného - [jméno] [příjmení] je spoluvlastníkem bytové jednotky v [katastrální uzemí] a pozemku s rodinným domem a zahradou v [katastrální uzemí] u [obec] k 1/2. Dcera žalovaného - [jméno] [příjmení] je spoluvlastníkem bytové jednotky v [katastrální uzemí] a pozemku s rodinným domem a zahradou v [katastrální uzemí] u [obec] k 1/2, dále výlučným vlastníkem 2 pozemků v [katastrální uzemí], bytové jednotky v [katastrální uzemí] a bytové jednotky v [katastrální uzemí]. Z darovací smlouvy ze dne 21. 4. 2021, že žalovaný s manželkou [jméno] [příjmení] darovali dcerám [jméno] a [jméno] pozemky každé k 1/2- zahradu a zastavěnou plochu, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v [katastrální uzemí] svět. Dle vyjádření [právnická osoba] ze dne 13. 4. 2021 na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo a dluh z úvěrové smlouvy nepřešel spolu se zástavou na nabyvatele nemovitostí. Podle darovací smlouvy [jméno] [příjmení] dále darovala dcerám [jméno] a [jméno] každé ½ ze svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku v