12 C 261/2022-33 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 9. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 209 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 do 1 850 cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 7. 6. 2019 do 31. 10. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni za provozování vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. činí 47 Kč, základ příspěvku 6 909 Kč, náklady na uplatnění 300 Kč Ani přes výzvy žalovaný toto neuhradil, a proto žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v období od 7. 6. 2019 do 31. 10. 2019 vlastníkem osobního automobilu o objemu válců nad 1 350 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Soud nemá za prokázané, že by předmětné vozidlo bylo ve shora uvedeném období pojištěno v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného podáním ze dne 23. 10. 2020, 4. 4. 2022, 9. 9. 2020, 4. 6. 2020 k úhradě částky 7 209 Kč, skládající se z částky 6 909 Kč odpovídající zákonnému příspěvku nepojištěných za dané období (47 Kč denně u vozidla nad 1 350 do 1 850 cm3) a dále částky 300 Kč odpovídající nákladům uplatnění. Dle doručenky byla zásilka od žalobkyně 26. 10. 2020 vrácena, neboť adresát byl neznámý. Předžalobně byl žalovaný vyzýván k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 31. 5. 2022. Ze sledování zásilek bylo zjištěno, že zásilka byla dne 1. 6. 2022 odeslána zpět, protože adresát byl neznámý. 4. Podle ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění - o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“) je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 5. Podle ustanovení § 24c odst. 2 až 4 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění - výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 tohoto zákona. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem. 6. Podle ustanovení § 18 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají evidenci vozidel, Ministerstvu dopravy, které provozuje centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláří výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláři, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v centrálním registru vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v centrálním registru vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona. 7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dovodil, že žaloba žalobkyně s ohledem na rozsah provedeného dokazování je důvodná. Podle ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění platí, že je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, tedy bez uzavření tzv. povinného ručení, přičemž odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. V dané procesní situaci tak bylo na žalovaném, jakožto vlastníkovi předmětného vozidla, aby tvrdil, případně důkazně prokázal, že v kritickém období bylo shora uvedené motorové vozidlo pojistně kryto tzv. zákonným ručením. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v daném řízení nečinný, soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. Za této situace proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku odpovídající příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. a náklady na uplatnění a upomínání. Soud současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni taktéž zákonné úroky z prodlení, jejíž výši a počátek splatnosti soud shledává odpovídající skutkovým zjištěním soudu, zákonu neodporující. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byl ve věci plně procesně úspěšná, tudíž má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení spojených s uplatněním svého práva u soudu. V daném případě byly náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech), za 3 úkony po 200 Kč (převzetí věci, žaloba), 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena u obou výroků v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. obecná třídenní.