13 C 238/2022-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, Dne [datum] došlo na silnici III. třídy [číslo] ve směru jízdy od [územní celek] k obci [obec] k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič os. mot. vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“), způsobil žalovaný. Žalobkyně je na základě smlouvy [číslo] odpovědnostním pojistitelem Poškozeného vozidla. Jelikož byl Poškozený původně uveden jako viník [ulice] nehody, žalobkyně vyplatila dne 28. 7. 2017 žalovanému pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve výši 142 200 Kč. Po zjištění nových skutečností, a to, že viníkem Dopravní nehody byl uznán žalovaný, zaslala žalobkyně žalovanému dne 14. 9. 2018 žádost o vrácení plnění, neboť vyplacené pojistné plnění bylo vydáno bezdůvodně. V odpověď na tuto žádost zaslal žalovaný dne 11. 10. 2018 žádost o možnost splátkového kalendáře. Žalobkyně žalovanému na základě jeho žádosti umožnila hradit požadovanou částku na základě splátkového kalendáře v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž Dohoda o uznání a splácení dluhu (dále jen„ Dohoda ze dne 1. 7. 2019“) byla mezi stranami uzavřena dne 1. 7. 2019. V Dohodě ze dne 1. 7. 2019 uznal dlužník svůj dluh co do důvodu a výše. V rámci dohody byl také sjednán splátkový kalendář, v němž bylo ujednáno, že žalovaný uhradí svůj dluh ve výši 142 200 Kč tak, že každý měsíc do konce roku 2019 uhradí žalobkyni částku 5 000 Kč, od počátku roku 2020 uhradí žalovaný každý měsíc žalobkyni částku 7 000 Kč s tím, že poslední splátka bude činit částku 7 200 Kč, a že částky jsou splatné vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje dnem 25. 7. 2019. Žalovaný dále svým podpisem vzal na vědomí, že v případě prodlení se zaplacením některé splátky je splatný celý dluh uznaný touto dohodou, popř. jeho nezaplacená část, a to k datu splatnosti příslušné nezaplacené splátky. Žalovaný plnil splátkový kalendář podle ujednaných podmínek až do listopadu 2019. Celkově tedy uhradil 5 splátek v celkové výši 25 000 Kč. Na základě telefonického rozhovoru byla mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 3. 2020 uzavřena nová Dohoda o uznání a splácení dluhu (dále jen„ Dohoda ze dne 30. 3. 2020“), v níž žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše. V rámci dohody byl také sjednán splátkový kalendář, v němž bylo ujednáno, že žalovaný uhradí svůj dluh ve výši 117.200 Kč tak, že každý měsíc do června roku 2020 uhradí žalobkyni částku 10 000 Kč, od července roku 2020 uhradí žalovaný každý měsíc žalobkyni částku 8 100 Kč s tím, a že částky jsou splatné vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje dnem 25. 5. 2020. Žalovaný dále svým podpisem vzal na vědomí, že v případě prodlení se zaplacením některé splátky je splatný celý dluh uznaný touto dohodou, popř. jeho nezaplacená část, a to k datu splatnosti příslušné nezaplacené splátky. Žalovaný neplnil splátkový kalendář řádně podle ujednaných podmínek už od počátku, přičemž zaplatil dne 28. 7. 2020 splátku ve výši 30 000 Kč, dne 5. 10. 2020 částku ve výši 10 000 Kč a dne 19. 3. 2021 částku ve výši 50.200 Kč. Ke dni podání žaloby tak uhradil celkem 90 200 Kč. Žalobkyně proto uplatňuje své právo na úhradu zbývající dlužné částky ve výši 27 000 Kč včetně příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalovanému na adresu uvedenou žalovaným dne 3. 3. 2022 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 27.000 Kč nejpozději do 18. 3. 2022, avšak žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne [datum] se nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně (PZ žalobkyně omluven). 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno na základě dohody o uznání a splácení dluhu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne 15. 4. 2020, že žalovaný hmotněprávní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Dluh vznikl z pojistné událsosti ze dne [datum], kterou pojistitel eviduje ve svém provozním systému pod ev.č. [rok] [číslo]. Žalovaný uhradil na předešlý dluh částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit uznaný dluh v měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč od června a poté od července ve výši 8 100 Kč měsíčně vždy každého 25. Dne v měsíci počínaje dnem 25. 5. 2020 konče dnem 25. 7. 2021 na účet žalobkyně. 4. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalovaný způsobil dopravní nehodu a poté uzavřel s žalobkyní dne 15. 4. 2020 dohodu o uznání a splácení dluhu, ve které svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, když na ní uhradil toliko dne 28. 7. 2020 částku ve výši 30 000 Kč, dne 5. 10. 2020 částku ve výši 10 000 Kč a dne 19. 3. 2021 částku ve výši 50 200 Kč. 5. Podle §2 písm. f, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platné znění (dále jen zákon o pojištění), pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. <b>8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:</b> Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni dne 15. 4. 2022 co do důvodu i výše písemně uznal, a to v celkové výši 117 200 Kč. V souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku tak soud má za to, že dluh věřitele v rozsahu tohoto uznání k uvedenému dni trval. Bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku, byť částečně, plnil, resp. že tyto jeho závazky zanikly jinak. Žalovaný byl však v řízení zcela procesně pasivní a ve věci se žádným způsobem nevyjádřil. Z žalobního návrhu pak vyplynulo, že aktuální výše předmětného dluhu v současné době činí již jen celkem 27 000 Kč. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl, když žalovaného zavázal k zaplacení částky 27 000 Kč, a to společně s příslušenstvím, které soud rovněž shledal v souladu s provedeným dokazováním i zákonnými předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 082 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 000 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 10 082 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.