15 C 271/2021-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 20. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 440 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 20. 12. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 440 Kč. Celkovou částku ve výši 25 440 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2008. Žalovaný na pohledávku do dnešního dne neuhradil žádnou částku. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 2. 1. 2021. 2. Žalobkyně se dále výše uvedenou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 15. 10. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 3 200 Kč. Celkovou částku ve výši 8 200 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 7. 2008. Žalovaný na pohledávku do dnešního dne uhradil částku 2 670 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 2. 1. 2021. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> a) Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 20. 12. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Celkovou částku ve výši 25 440 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2008 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 1. 2. 2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 30. 7. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 29. 7. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). b) Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 15. 10. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku ve výši 8 200 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 7. 2008 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 1. 2. 2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 30. 7. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 29. 7. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). 5. Dle ustanovení § 657 starého občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Dle ust. § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek přešly žalobní pohledávky. Po provedeném dokazování má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve dvou případech uzavřena smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. starého občanského zákoníku. a) Na základě smlouvy o půjčce ze dne 20. 12. 2007 věřitel žalovanému poskytl půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Soud je toho názoru, že zmíněný souhrnný poplatek je ve skutečnosti smluvním úrokem, ať už jej původní věřitel na předtištěném formuláři smlouvy nazval jakkoliv. Účastníci si ve smlouvě kromě poskytnutí půjčky nesjednali žádná další plnění, za která by měl být hrazen poplatek. Oproti tomu nelze předpokládat, že by původní věřitel jako ekonomický subjekt předmětnou půjčku poskytl bez úplaty, přičemž úplata sjednaná za poskytnutí půjčky je v souladu se zákonem smluvním úrokem. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud má za to, že žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě úroků v celkové výši 10 440 Kč, které odpovídají úroku ve výši 69,60 % za 53 týdnů. Takto sjednaný úrok je podle názoru soudu nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší než obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému ARAD úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci roku 2007 činily maximálně 21,81 %, průměr se pohyboval kolem 6 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). b) Na základě smlouvy o půjčce ze dne 15. 10. 2007 věřitel žalovanému poskytl půjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč. Soud je toho názoru, že zmíněný souhrnný poplatek je ve skutečnosti smluvním úrokem, ať už jej původní věřitel na předtištěném formuláři smlouvy nazval jakkoliv. Účastníci si ve smlouvě kromě poskytnutí půjčky nesjednali žádná další plnění, za která by měl být hrazen poplatek. Oproti tomu nelze předpokládat, že by původní věřitel jako ekonomický subjekt předmětnou půjčku poskytl bez úplaty, přičemž úplata sjednaná za poskytnutí půjčky je v souladu se zákonem smluvním úrokem. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud má za to, že žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě úroků v celkové výši 3 200 Kč, které odpovídají úroku ve výši 64 % za 40 týdnů. Takto sjednaný úrok je podle názoru soudu nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší než obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému ARAD úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu 2007 činily maximálně 20,68 %, průměr se pohyboval kolem 5 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). <b>8. Nároky z výše uvedených neplatných smluv je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatných smluv.</b> a) U smlouvy ze dne 20. 12. 2007 žalobkyni vznikl nárok pouze na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč. Žalovaný do dnešního dne na předmětnou pohledávku neuhradil žádnou částku. Soud tak žalobkyni přiznal právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný vyzván dopisem odeslaným dne 1. 2. 2021. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku má soud za to, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 4. 2. 2021. Dne 5. 2. 2021 tak nastala splatnost dlužné jistiny a od následujícího dne 6. 2. 2021 věřiteli vzniklo právo na úhradu zákonných úroků z prodlení. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 2. 2021. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. b) U smlouvy ze dne 15. 10. 2007 žalobkyni vznikl nárok pouz