16 C 260/2021-359 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 28. 6. 2020 rámcová smlouva o dílo (dále jen Smlouva), kterou se žalovaná zavázala provádět pro žalobkyni díla vymezená žalobkyní pro ten který jednotlivý konkrétní případ dle pokynů žalobkyně spočívající v provedení montáže či demontáže, údržbě či opravě či úpravě věcí vymezených žalobkyní. Dle pokynů žalobkyně tak žalovaná prováděla pro žalobkyni dílo po uzavření Smlouvy u zákazníka žalobkyně, [právnická osoba] + [anonymizována tři slova]. Dílo spočívalo v montážních a instalačních pracích technologického zařízení na základnové stanice BTS v rámci posilování a zprovoznění 4G, 5G sítě pro operátory Deutsche Telekom a Vodafone na území Spolkové republiky Německo. Jednalo se zejména o výškové práce a montáže ocelového vyložení a konstrukce, umístění antén, vysílacích a převáděcích jednotek, zapojení kabeláže, integrace, swap a uvedení do provozu. Dílo bylo prováděno žalovanou vždy na základě týdenního pokynu žalobkyně, a to minimálně v období od 25. týdne roku 2020 do 38. týdne roku 2020. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala, že po dobu pěti let od ukončení trvání Smlouvy nebude provádět činnost, kterou prováděla dle Smlouvy pro žalobkyni, ve vztahu k území, kde byla činnost prováděna a zákazníkům žalobkyně. V případě porušení této povinnosti žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaná povinnosti ze Smlouvy (konkurenční doložku) porušila, když dopisem ze dne 26. 2. 2021 odstoupila od Smlouvy a počínaje dnem 15. 3. 2021 konala dílo pro [právnická osoba] + [anonymizována tři slova] a koná je dle vědomosti žalobkyně dosud (tedy pro ni provádí stejnou činnost, jako prováděla pro žalobkyni. Žalobkyně nebyla v tomto období od 15. 3. 2021 na plnou poptávku po dodávkách, a zřejmě proto využila této poptávky žalovaná a započala s dílem pro uvedenou společnost napřímo, což tato společnost žalobkyni písemně potvrdila a žalobkyně se to navíc dozvěděla od dalších osob. Žalobkyně má tedy za prokázané, že žalovaná porušila povinnosti sjednané ve smlouvě a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu za porušení těchto povinností žalovanou ve výši 1 000 000 Kč, k jejíž úhradě žalobkyni vyzvala výzvou ze dne 30. 3. 2021, a to ve lhůtě do 15. 4. 2021. Žalobkyně požadovala pouze část smluvní pokuty, když s ohledem na výši nákladů řízení a majetkové poměry žalované považuje žalobkyně za neefektivní a neekonomické se domáhat úhradě celé částky soudní cestou. 2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, když nejdříve namítala, že z její strany nedošlo k porušení konkurenční doložky, jak tvrdí žalobkyně a zároveň tvrdila, že sjednaná konkurenční doložka je v rozporu s ustanovením zákona. Žalovaná potvrdila uzavření rámcové smlouvy o dílo s žalobkyní ze dne 28. 6. 2020, a to včetně konkurenční doložky. Tyto skutečnosti učinila nespornými. Žalobkyně opírá své tvrzení o porušení konkurenční doložky o skutečnosti, že žalovaná vykonává výdělečnou činnost u klienta žalobkyně, u kterého dříve vykonávala činnost na objednávku žalobkyně dle rámcové smlouvy. Žalovaná pro žalobkyni vykonávala pouze„ konstrukční a stavební práce“, jak vyplývá z faktur, na základě kterých jí byla vyplácena odměna. Práce spočívala v prostém umístění elektronického zařízení na příslušný stožár či podobnou konstrukci bez dalšího, a pro tuto činnost nebyla vyžadovaná žádná speciální dovednost, vzdělání nebo oprávnění. Samotná Smlouva stanovila, že dílo spočívá v provedení montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úpravy. V současné době žalovaná provádí pro klienta žalobkyně činnost spočívající v instalaci a následnou integraci elektronického zařízení. Tedy současná činnost žalované spočívá v odborné práci, která tkví již v zapojení a uvedení zařízení do provozu. Pro tuto činnost je již vyžadováno odborných znalostí a zároveň jí může vykonávat pouze držitel příslušných oprávnění. Je tedy zřejmé, že tvrzení žalobkyně ohledně porušení konkurenční doložky se neshodují se skutečností z uvedených důvodů. Žalovaná dále tvrdila, že konkurenční doložka jí omezuje více, než vyžaduje potřebná ochrana žalobkyně. Konkurenční doložka, která je součástí Smlouvy, zakazuje žalované vykonávat stejnou nebo obdobnou činnost, jako je dílo podle rámcové Smlouvy. Zároveň je stanovena na celé území ČR a dále i na další nespecifikované země. Konkurenční doložka tedy omezuje žalovanou vykonávat jakoukoliv montážní či stavební práci, na kterou není třeba zvláštních znalostí, a to minimálně na území ČR a Německa. Pokud by byla v konkurenční doložce stanovena kompenzační povinnost žalobkyně, mohla by být doložka považována za přiměřenou a vyváženou, ale v daném případě konkurenční doložka stanovuje povinnosti pouze žalované. Dále uváděla další skutečnosti pro neplatnosti konkurenční doložky. Svoje vyjádření žalovaná pak doplnila podáním doručeným soudu dne 1. 12. 2021, kde tvrdila, že činností žalované u žalobkyně již od 20. 4. 2020 vznikl faktický pracovní poměr žalované u žalobkyně, když žalovaná pro žalobkyni začala vykonávat činnosti již dne 20. 4. 2020, ale Smlouva byla uzavřena až dne 28. 6. 2020. Žalovaná uváděla, že vztah s žalobkyní má základní znaky závislé práce uvedené v zákoníku práce, když žalovaná jednala ve vztahu k nadřízenosti a podřízenosti mezi smluvními stranami, musela vykonávat práci osobně a nemohla se nechat při výkonu práce zastupovat. Dle Smlouvy nemohl existovat pokyn žalobkyně, od kterého by se mohla žalovaná bez sankcí odchýlit. Byla povinna vykonávat svoji činnost ve vztahu k podřízenosti k žalobkyni, který jí uděloval závazné pokyny, od kterých nebyla oprávněna se odchýlit. Tyto dva nejpodstatnější znaky závislé práce byly dle žalované prokázány a žalovaná tedy ve skutečnosti pro žalobkyni vykonávala závislou práci. Vůči třetím osobám i vůči [právnická osoba] + [anonymizována tři slova] vždy vystupovala jménem žalobkyně. Žalobkyně po žalované, i po ostatních osobách pracujících v daném místě, požadovala, aby tyto jednaly přímo jménem žalobkyně a vystupovaly vůči třetím osobám jako součást týmu žalobkyně. Žalobkyně dále žalované poskytovala pomůcky a hradila náklady související s výkonem práce pro žalobkyni, kdy žalobkyně žalované poskytovala automobil k dopravě z České republiky do místa výkonu předmětné činnosti v Německu Náklady za spotřebované hmoty nesla výlučně žalobkyně, která žalované pro tyto účely poskytla platební kartu. Žalobkyně v souvislosti s pobytem v Německu pak žalované hradila ubytování, které žalobkyně sjednávala tak, že kromě žalované zahrnovalo též ubytování dalších osob. Žalobkyně tedy poskytovala žalované cestovní náhrady při pracovní cestě i další nezbytné pomůcky k výkonu práce pak pro žalovanou zajišťovala žalobkyně. Odměna žalované byla vyplácena vždy na základě časových jednotek, ve kterých žalovaná pro žalobkyni práci konala, kritériem nebylo množství odvedené práce. Výše uvedené odměny ve smlouvě pak dle žalované odpovídá způsobu sjednání mzdy zaměstnance, nikoliv odměny za zhotovení díla. S ohledem na tuto skutečnost pak žalovaná uvedla, že postupem žalobkyně jí nemůže být odepřena ochrana zákoníku práce a na konkurenční doložku je třeba vztáhnout pravidla ze zákoníku práce, a protože pak konkurenční doložka žalované neobsahuje přiměřené peněžité vyrovnání, je neplatná. 3. K těmto doplněným tvrzením se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 17. 12. 2021, když tvrdila, že smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem obchodněprávním. Činnost pro žalobkyni nebyla ze strany žalované vykonávána ve vztahu k nadřízenosti žalobkyně coby zaměstnavatele a podřízenosti žalované coby zaměstnance. Žalobkyně tvrdila, že to byla žalovaná, kdo žalobkyni vyhledal a navrhla jí obchodní spolupráci. Žalovaná byla žalobkyni doporučena jiným obchodním partnerem, panem [celé jméno svědka], a to z důvodu, že žalobkyně byla a je jeho přítelkyní. Žalovaná podnikala již od 29. 4. 2019, tedy více než rok před navázáním spolupráce s žalobkyní, v žádném případě nebyla její živnost zakládána účelově při navázání obchodní spolupráce s žalobkyní. Pracovněprávní poměr nikdy nebyl mezi stranami ani projednáván, žalovaná o něj neměla evidentně ani zájem a žalobkyně neměla pro něho také žádný důvod. Vyjadřovala se k dalším skutečnostem, kdy uváděla, že žalovaná není a nebyla na žalobkyni nijak ekonomicky závislá. Smlouva obsahuje standardní ujednání smlouvy o dílo a dle názoru žalobkyně absentují další znaky závislé práce, když zde nebyl tvrzený výkon práce jménem zaměstnavatele, při provádění díla pro žalobkyni nebyla žalovaná žalobkyní nijak kontrolována. Náklady na ubytování a poskytnutí dopravního prostředku byly prováděny, ale tomu dle tvrzení žalobkyně odpovídala sjednaná cena za dílo s tím, že dohodnutá cena za její činnost byla fakticky o tyto náklady nižší. Není pravdou, že by žalobkyně poskytla žalované jakéko