16 C 273/2022-36 — Okresní soud v Olomouci

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku k žalobě podané u soudu dne 5. 9. 2022 z titulu neuhrazeného poplatku za záchyt žalovaného v protialkoholní stanici provozované žalobkyní dne 4. 10. 2021. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl v době od 4. 10. 2021 22:45 hod do 5. 10. 2021 13:38 hod ošetřen v záchytné stanici žalobkyně, byla u něj zjištěna přítomnost alkoholu, hladina alkoholu v krvi činila při započetí záchytu 3,82 ‰. Dne 5. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě ceny záchytu 2 500 Kč, a to ve lhůtě 8 dnů, avšak žalovaný odmítl vyúčtování za ošetření v protialkoholní záchytné stanici převzít. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2022, avšak žalovaný přesto ničeho neuhradil. Podle ust. § 89b odst. 1 z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění platném a účinném od 31. 5. 2017, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle ust. § 89e odst. 1 z. č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: V řízení bylo žalobcem prokázáno, že žalovaný byl ošetřen v žalobcem provozované protialkoholní záchytné stanici a byla u něj zjištěna přítomnost návykové látky. Podle § 89e odst. 1 z. č. 373/2011 Sb. je žalovaný povinen zaplatit cenu záchytu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení ceny záchytu v den ukončení záchytu, tj. v den propuštění ze záchytné stanice, nejpozději však ve lhůtě do 8 dnů, splatnost pohledávek tedy nastala. Den následující, tedy den devátý, je prvním dnem prodlení žalovaného. Podle § 1970 o. z. je žalovaný zavázán též k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši určené dle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.