16 C 347/2021-52 — Okresní soud v Olomouci

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 480,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytuje zákazníkům vybraných eshopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby lze provést na stránkách vybraného eshopu při objednání zboží. Žalobkyně má s těmito vybranými eshopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv eshopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Smlouvu o předfinancování předkupu zboží lze uzavřít prostřednictvím prostředku elektronické komunikace na internetových stránkách eshopů. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit eshopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 4 848,03 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu, včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 1 503,03 Kč. Žalovaný pak přes výzvu dlužnou částku nesplnil, když žalobkyni vznikl nárok na úhradu poplatku z prodlení v celkové výši 1 135 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná si objednala na základě objednávky ze dne 18. 12. 2019 zboží za částku 638 Kč, na základě objednávky ze dne 18. 12. 2019 zboží v celkové částce 1 348 Kč, na základě objednávky ze dne 18. 12. 2019 zboží ve výši 448 Kč, na základě objednávky ze dne 18. 12. 2019 zboží ve výši 739 Kč a dle objednávky ze dne 21. 12. 2019 zboží za celkovou cenu 1 675,03 Kč. Ze smluvních podmínek platných ke dni 1. 11. 2017 pak bylo zjištěno, jakým způsobem mají být odložené splátky zaplaceny, případně jaké následují sankce v případě neuhrazení dluhu. Ze smlouvy ke službě [anonymizováno] účet, uzavřené dne 18. 12. 2019, pak bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, ke zřízení a vedení účtu, když součástí této smlouvy je i odkaz na obchodní podmínky. Z vyúčtování poplatků pak bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a poplatků z prodlení. 5. Podle § 1879, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1887 o. z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 7. Podle § 2079 odst. 1, o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Pokud jde o právní hodnocení, má soud za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná si objednala z eshopu zboží, které bylo uhrazeno prostřednictvím žalobkyně, a žalovaný byl za toto zboží povinen uhradit. Protože zboží v celkové výši neuhradil, vznikla mu povinnost zaplatit poplatek z prodlení v celkové výši 1 135 Kč, tak jak byl vyúčtován v jednotlivých výzvách k úhradě. Žalobkyni tedy vznikl nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 3 345,01 Kč za odebrané zboží a dále nárok na uhrazení poplatku z prodlení ve výši 1 135 Kč. Protože žalovaný nesplnil svou povinnost řádně a včas, vznikla mu dále povinnost zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 o. z., když výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády v době prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 480,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ust. § 14b a.t. je dle názoru soudu důvodné.