17 C 240/2021-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 1. 6. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 281 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Provident [anonymizováno]“), uzavřel se žalovaným dne 31. 10. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident [anonymizováno] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené doklady“. Na základě smlouvy o půjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 8 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit s poplatkem ve výši 6 688 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a nákladů za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 13. 6. 2014. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Žalovaný od 26. 12. 2014, kdy měla být zápůjčka splacena, do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil částku 1 266,34 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 4 021,17 Kč, dlužného poplatku ve výši 2 250,49 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 728,23 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 568,12 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Dále [anonymizována dvě slova] uzavřel se žalovaným dne 28. 6. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident [anonymizováno] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené doklady“. Na základě smlouvy o půjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 16 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit s poplatkem ve výši 13 377 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a nákladů za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 22. 8. 2014. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Žalovaný ode dne 8. 10. 2014 (datum interního odpisu dlužné částky) do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil částku 1 737,66 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5 532,07 Kč, dlužného poplatku ve výši 2 645,83 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 532,07 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 284,29 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl žalobu zamítnout z důvodu, že dluh je promlčen. 3. Žalobkyně poté soudu sdělila, že žalovaný dne 4. 11. 2014 podepsal uznání dluhu, čímž uznal předmětnou pohledávku ze smluv uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně a zavázal se dluh uhradit ve splátkách po 1 000 Kč, počínaje listopadem 2014. Vzhledem k uznání dluhu promlčecí doba neuplyne dříve než 4. 11. 2024. Žalobkyně dále uvedla, že je ochotna přistoupit na úhradu dluhu ve splátkách v minimální výši 1 200 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. 4. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], právní moc ke dni 13. 10. 2021, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. 5. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 31. 10. 2013 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 688 Kč v 60 týdenních splátkách po 245 Kč (poslední splátka 233 Kč). Výše roční úrokové sazby byla stanovena 19,98 %; -) ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 6. 2013 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 377 Kč v 60 týdenních splátkách po 490 Kč (poslední splátka 467 Kč). Výše roční úrokové sazby byla stanovena 19,98 %; -) z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020 a podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal dne 13. 3. 2020 žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 19. 3. 2020; -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem zaslaným dne 17. 7. 2019; -) z výpisu plateb žalovaného byl zjištěn průběh splácení půjček v období od 8. 7. 2013 do 10. 8. 2017, že žalovaný uhradil na obě půjčky celkem 29 784 Kč, že u smlouvy o půjčce [číslo] poté činila dlužná jistina 4 021,17 Kč a dlužný poplatek 2 250,49 Kč a u smlouvy o půjčce [číslo] činila dlužná jistina 5 363,51 Kč a dlužný poplatek 2 645,83 Kč; -) z uznání dluhu ze dne 4. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh ze smluv o půjčce [číslo] [číslo] ve výši celkem 17 285 Kč. 6. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu každé ze smluv částku 8 000 Kč a 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčky splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednanými poplatky a úrokem. Žalovaný dne 4. 11. 2014 písemně uznal svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně co do důvodu a výše 17 285 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 17. 7. 2019. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 12. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dvě platné smlouvy o půjčce. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalovaný dne 4. 11. 2014 uznal písemně svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně, a má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. K námitce žalovaného ohledně promlčení pohledávky žalobkyně tak soud uvádí, že k promlčení pohledávky dosud nedošlo, neboť podle § 639 občanského zákoníku, uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, tj. 4. 11. 2024. 13. Soud při posuzování nároku žalobkyně přihlédl jednak k písemnému uznání dluhu žalovaným, jednak k tomu, že žalobkyni se v řízení podařilo rovněž prokázat uzavření dvou smluv o půjčce mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, a také poskytnutí finančních prostředků (půjček) žalovanému ve výši 8 000 Kč a 16 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném,