17 C 269/2021-26 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 13. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 13. 12. 2020 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše, s povinností zaplatit jej do 8 dnů, tj. je do 22. 12. 2020. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil. Žalovanému byla zaslána písemná výzva k úhradě dluhu dne 25. 3. 2021 Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ode dne 13. 12. 2020 od 19:28hod. do dne 14. 12. 2020 do 07:00hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za uvedený záchyt v záchytné stanici žalobkyně částku ve výši 2 500 Kč, která byla splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tedy do 22. 12. 2020. Při platbě do 3 pracovních dnů by cena činila 1 600 Kč. Žalovaný svým podpisem vyúčtování za poskytnuté služby (záchyt) současně uznal svůj dluh co do důvodu a v plné výši. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek včetně zákonného úroku z prodlení dopisem ze dne 24. 3. 2021. 6. Podle § 89a odst. 1 až 4 násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon [číslo]“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti. 7. Podle § 89e odst. 1 zákona [číslo] prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl ode dne 13. 12. 2020 do dne 14. 12. 2020 hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za záchyt částku 2 500 Kč. Žalovaný žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo na žalovaném, aby soudu v řízení tvrdil a prokázal, že dluh splnil, příp. že jeho dluh vůči žalobkyni zanikl jinak. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, ode dne následujícího po dni splatnosti vystaveného vyúčtování za záchyt. Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou třídenní v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k úhradě) po 200 Kč v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.