17 C 47/2022-46 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 31. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne 8. 2. 2005 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 8 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč ve 31 týdenních splátkách po 400 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 13. 9. 2005. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný od uzavření smlouvy o půjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 400 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 15 545,40 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisů z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o půjčce ze dne 2. 2. 2005 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 400 Kč ve 31 týdenních splátkách po 400 Kč RSPN činilo 365,1 %; -) ze zákaznické karty ze dne 2. 2. 2005 bylo zjištěno, že žalovaný v ní uvedl své osobní údaje, kontaktní adresu, údaje o svém zaměstnavateli, výši měsíčního příjmu 14 850 Kč a měsíční výdaje, které zahrnovaly částku 3 900 Kč za nájem, částku 200 Kč za telefon a částku 1 900 Kč za výdaje na domácnost. Žalovaný uvedl, že neměl v té době jinou půjčku u [anonymizována dvě slova]. Údaje v kartě měly být ověřeny z občanského průkazu žalovaného, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, výplatních pásek a SIPO; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem zaslaným dne 1. 2. 2021 a že byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu; -) z předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 12. 11. 2021 upomínka k úhradě dlužné částky. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 2. 2. 2005 smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 1. 2. 2021. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 7. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., účinného ke dni počátku prodlení žalovaného, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 9. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 10. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným platnou smlouvu o půjčce. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z půjčky, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy mu byly poskytnuty finanční prostředky a že dluhy řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a dále komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že její právní předchůdce se žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce a že žalovanému poskytl částku 8 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, dluh uhradil, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč představující dlužnou jistinu a dlužný poplatek, spolu s příslušenstvím, které zahrnuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 18. 12. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 517 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od 19. 12. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) po 300 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), režijní paušál za tři úkony právní služby ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 a. t., a nakonec 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.