20 C 298/2020-64 — Okresní soud v Olomouci

1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale a hluboce rozvrácené. 2. Manželka se k návrhu na rozvod připojila s tím, že s rozvodem manželství souhlasí. 3. Jelikož proti rozsudku není odvolání přípustné, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.. <b>4. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 2. 6. 2001 před Magistrátem města Olomouce. Za trvání manželství se narodily dvě děti, a to již [anonymizována dvě slova] [jméno] a [anonymizována dvě slova] [jméno], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 1. 3. 2021, č. j. 34 Nc 34/2020-72 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 18. 10. 2021, č. j. 70 Co 144/2021-117, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2021 a 19. 11. 2021, [anonymizována dvě slova] [jméno] [anonymizováno] pro dobu po rozvodu do péče otce a matka se zavázala přispívat na výživu nezl. [jméno] částkou 8 000 Kč měsíčně. Účastníci ukončili manželské soužití v červnu 2019. Příčinou rozvratu manželství je povahový nesoulad účastníků, rozdílné názory na základní věci manželství a navázání mimomanželského poměru manželkou. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 8. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 10. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 a § 756 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Ohledně nezletilého dítěte účastníků soud již pravomocně rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Z nesporných tvrzení účastníků soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství spočívající v povahovém nesouladu účastníků, v rozdílných názorech na základní věci manželství a navázání mimomanželského poměru manželkou. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již nežijí a současně vylučují možnost obnovení manželského soužití. 11. Podle názoru soudu rozvod nebude mít ani závažné následky pro nezletilé dítě, když účastníci spolu od roku 2019 nevedou společnou domácnost a jedná se tak o pokračování faktického stavu. Opačná skutečnost ostatně v průběhu řízení nebyla účastníky ani tvrzena. 12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.