20 C 85/2021-127 — Okresní soud v Olomouci

1. Manželka se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 3. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 10. 7. 2015 před Městským úřadem ve Šternberku s odůvodněním, že manželství je trvale a hluboce rozvrácené. 2. Manžel se k návrhu na rozvod připojil s tím, že s rozvodem manželství souhlasí. 3. Jelikož proti rozsudku není odvolání přípustné, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.. 4. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 7. 2015 před Městským úřadem ve Šternberku a stále trvá. Ze vztahu účastníků se narodily dvě děti, a to nezl. [jméno], [datum narození] a nezl. [jméno], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 12. 5. 2021, byly nezl. děti svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Manželství nefungovalo od října 2019, účastníci ukončili vedení společné domácnosti v létě 2020 Příčiny rozvratu manželství spočívají v opačném povahovém a osobnostním zaměření účastníků, opačných názorech na společné hospodaření a výchovu dětí, kdy manžel tento rozvrat završil nevěrami. 5. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Podle ust. § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 a § 756 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Ohledně nezletilých dětí účastníků soud již pravomocně rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Z nesporných tvrzení účastníků soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství spočívající v opačném povahovém a osobnostním zaměření účastníků, opačných názorech na společné hospodaření a výchovu dětí, kdy manžel tento rozvrat završil nevěrami. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již nežijí a současně vylučují možnost obnovení manželského soužití. 10. Podle názoru soudu rozvod nebude mít ani závažné následky pro nezletilé děti, když účastníci spolu již od léta 2020 nevedou společnou domácnost a jedná se tak o pokračování faktického stavu. Opačná skutečnost ostatně v průběhu řízení nebyla účastníky ani tvrzena. 11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.