29 C 235/2020-158 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] v podobě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ve znění vyjádření ze dne [datum], se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 698 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem ústní smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně pro žalovanou podle pokynů žalované a pod dozorem a kontrolou žalované provést dílčí práce v rámci zakázky„ [obec] ev. [číslo] – 6, [příjmení] [jméno] (rekonstrukce mostu [příjmení] [jméno])“, kteréžto práce byly specifikované v Soupisu prací, který tvoří přílohu předávacího protokolu pracoviště zhotoviteli ze dne [datum]. Předpokládaná doba realizace prací byla dohodnuta do [datum]. K protokolárnímu předání pracoviště žalovanou žalobkyni došlo dne [datum]. Žalobkyně do [datum], podle pokynů žalované a pod dozorem a kontrolou žalované, provedla a protokolárně odevzdala žalované práce specifikované Zjišťovacím protokolem provedených prací ze dne [datum], jehož součástí je Soupis provedených prací v hodnotě 698 880 Kč. Podle dohody se žalovanou žalobkyně ohledně provedených prací vystavila dne [datum] fakturu [číslo] 2019 na částku 698 880 Kč, splatnou dne [datum], která nebyla i přes opakované urgence žalovanou do dnešního dne žalobkyni zaplacena. Na celou stavbu za žalovanou dohlížel jak pan [jméno] [příjmení], tak jeho nadřízený zaměstnanec, pan [příjmení], přičemž přibližně od listopadu 2019 byl na stavbě za žalovanou přítomen a na stavbu dohlížel i stavební mistr [jméno] [příjmení] Tyto osoby za žalovanou určovaly a dohlížely na technologické postupy stavby, řídily harmonogram stavby, přičemž pan [příjmení], jako autorizovaná osoba, na stavbu dojížděl několikrát týdně a vždy kontroloval všechny práce provedené na stavbě. Podle informací žalobkyně pan [jméno] [příjmení] pracoval pro žalovanou přibližně od první poloviny roku 2019 a měl na starost právě organizaci rekonstrukce mostů„ [příjmení] [jméno]“ a„ [obec]“, přičemž byl oprávněným pracovníkem žalované pro rekonstrukci těchto mostů. V rámci provádění prací byl pan [jméno] [příjmení] stavbyvedoucím žalované a zajišťoval celkovou organizaci těchto staveb, včetně výběru dodavatelů. Organizačně podléhal nadřízenému zaměstnanci, panu [příjmení], který byl ředitelem divize mostů žalované a řídil harmonogram stavby, kontroloval a potvrzoval správnost technologického postupu a jednotlivých jeho částí. Komunikace probíhala mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], který byl jako nadřízený zaměstnanec informován i o existenci rodinného vztahu mezi panem [jméno] [příjmení] a jednatelem žalobkyně. Pan [anonymizováno] souhlasil jak s výběrem stavební firmy (žalobkyně), která měla provádět práce na stavbě podle pokynů a pod dohledem a dozorem žalované jako objednatele, a kterýžto výběr měl realizovat pan [jméno] [příjmení]; tak s cenovou nabídkou, která byla žalobkyní žalované předložena. [příjmení] dohodnutý rozsah prací se prováděly i vícepráce, kdy dohodnutá cena prací byla 10 EUR/hodina/člověk. Žalobkyně zdůrazňuje, že na stavbě se neučinil žádný krok bez vědomí žalované jako objednatele, který stavby řídil a za tímto účelem uděloval pokyny a kontroloval. Žalobkyně podle dohody dodávala toliko pracovní sílu bez technického a odborného dohledu, neměla právo určovat harmonogram prací, technologický postup ani používané materiály. Dne [datum] pan [příjmení] na stavbě žádal jednatele žalobkyně, aby mezi svátky žalobkyně rozebrala bednění. Bylo dohodnuto, že po zaplacení faktur k tomuto žalobkyně přistoupí, k čemuž však již nedošlo. [ulice] se podle dohody v roce 2019 měly ukončit před svátky a měly se vyfakturovat tak, aby k zaplacení došlo do konce roku 2019. Žalobkyně měla na stavbu opětovně nastoupit po [datum]. K zaplacení faktur nedošlo i přes opakované urgence a následně žalovaná přestala se žalobkyní komunikovat. Žalobkyně čekala na proplacení faktury a byla připravena pokračovat, nicméně žalovaná nezaplatila. 2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor ze dne [datum] a následně se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum] a [datum], kde uvedla, že především namítá, že s žalobcem nikdy žádnou smlouvu o dílo, ani jinou, a to ani v podobě písemné, ani v ústní, neuzavřela. Pokud je v žalobě tvrzeno, že mezi stranami měla být uzavřena smlouva ústní (zřejmě o dílo), aniž by ovšem žalobkyně specifikovala, které konkrétní osoby měly takovou smlouvu uzavřít, kdy přesně, potažmo za jakých okolností se tak stalo, pak žalovaná se k uvedenému tvrzení žalobce může vyjádřit až po té, co bude konkretizováno. Žalovaná však jednoznačně prohlásila, že žádný jeho statutární orgán s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel, natož pak smlouvu, jejíž předmět je popsán v žalobě. Stejně tak takovou smlouvu neuzavřela ani jakákoliv osoba, která by k tomu byla žalovanou pověřena, nebo která by za žalovanou jednala. Pokud by snad žalobkyně tvrdila, že zmíněnou smlouvu za žalovanou uzavřel pan [jméno] [příjmení], pak tento pracoval u žalovaného v pozici stavbyvedoucího a z této pozice rozhodně nebyl oprávněn uzavírat jakékoliv smlouvy, ani je sjednávat. Bylo by to v rozporu s obvyklou praxí u žalovaného, ale i s obecnými zvyklostmi v oboru, stavbyvedoucí ve stavebnictví nikdy neuzavírá smlouvy o dílo. To je praxe obecně rozšířená a respektovaná a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. Žalobkyně neměla žádný objektivní důvod se domnívat, že stavbyvedoucí [příjmení] je oprávněn s ní uzavřít jakoukoliv smlouvu. Naopak – pokud opravdu smlouvu s žalobkyní„ uzavřel“ [jméno] [příjmení], žalobkyně musela vědět, že pan [příjmení] k něčemu takovému není oprávněn. Žalovaná dále potvrdila, že [jméno] [příjmení] jako stavbyvedoucí měl právo vybrat si subdodavatele, pokud šlo o dílčí subdodávku do ceny 300 000 Kč. Tento výběr si však měl neprodleně poté nechat schválit nadřízenými zaměstnanci, následně měla být vypracována smlouva o dílo (která by mohla být v krajním případě a na krátkou dobu zatímně nahrazena písemnou objednávkou žalovaného a její písemnou akceptací ze strany žalobce). Smlouvu o dílo (nebo zatímní objednávku) pochopitelně měli podepsat oprávnění zástupci žalované. Teprve pak mohl být vybraný subdodavatel vpuštěn na staveniště. V tomto případě však pan [příjmení] postupoval zcela odlišně. Subdodavatele (žalobkyni) vybral sám, ačkoliv šlo o subdodávku v ceně nad 300 000 Kč. O výběru své nadřízené zaměstnance řádně neinformoval, místo toho podepsal s žalobkyní předávací protokol pracoviště spolu se soupisem prací a vpustil žalobce na staveniště. Ani poté své nadřízené zaměstnance o pracích konaných žalobkyní neinformoval. Žalovaná tak zjistila, že žalobkyně provádí, v zásadě svévolně, na staveništi práce, až v době, kdy bylo neekonomické a neracionální její činnost přerušovat či ukončovat. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém mailu ze dne [datum] konstatuje, že na předmětné stavbě je„ hodně věcí, které nejsou pod smlouvou“ a že„ to“ svému nadřízenému zaměstnanci ([jméno] [anonymizováno])„ zapomněl poslat“. Email je ze dne [datum], pan [příjmení] ale vpustil žalobkyni na staveniště už dne [datum]. Vzhledem k výše uvedeným pochybením se žalovaný rozhodl s [jméno] [příjmení] ukončit pracovní vztah. K tomu došlo dne [datum] s tím, že pracovní poměr končil ke dni [datum]. V reakci na toto ukončení pracovního poměru zaslala žalobkyně žalované [příjmení] protokol provedených prací a fakturu [číslo] 2019. Ačkoliv jsou obě listiny datovány dnem [datum], byly žalovanému doručeny až dne [datum], tedy až po ukončení pracovního poměru s [jméno] [příjmení]. Do té doby nevystavila žalobkyně žalované žádnou fakturu. Teprve dne [datum] předložila žalobkyně žalované denní záznamy stavby, které byly po celou dobu vedeny za žalovanou pouze [jméno] [příjmení], ten byl také jedinou osobou, která je za žalovanou podepisovala. I zjišťovací protokol provedených prací je podepsán za žalovanou pouze [jméno] [příjmení], jeho obsah nebyl nikdy s žádným jiným zaměstnancem žalované konzultován. Podle žalované je pravděpodobné, že výše uvedené listiny byly vyhotoveny až po ukončení pracovního poměru a antidatovány. Žalovaná uvedla, že se teprve následně doslechla, že [jméno] [příjmení] má být bratrancem [jméno] [příjmení], jednatele žalobce. Má tudíž za to, že [jméno] [příjmení] postupoval v rozporu s interními předpisy žalované a s obvyklou praxí v oboru proto, aby získal práci pro svého příbuzného. Přitom nejde jen o opatření pracovní příležitosti. Žalovaná má důvod se domnívat, že páni [anonymizováno] jednali i přímo ke škodě žalované. Příkladem může být podle žalované skutečnost, že [jméno] [příjmení] v zjišťovacím protokolu ze dne [datum] odsouhlasil žalobkyni provedení prací, o kterých musel vědět, že byly provedeny vadně (dne [datum] při betonáži říms prováděné žalobkyní došlo k deformaci bednění a tím k jeho vychýlení, jak směrovému, tak výškovému, přesto hned den po té, [datum], [jméno] [příjmení] podpisem protokolu„ zj