13 C 200/2022-93 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 1. 7. 2022, opravenou podáním ze dne 8. 8. 2022 se žalobkyně vůči žalované domáhala určení, že na pozemku parc. č. st. [číslo], v kat. úz. [část obce], obec a okres [okres], jak je zapsán u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví], vázne ve prospěch žalobkyně služebnost stezky a cesty, a to v rozsahu, který je vymezen geometrickým plánem [číslo] [rok], vyhotoveným [právnická osoba] s.r.o. s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4. 12. 2001 kupní smlouvu, kterou žalovaná prodala žalobkyni pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je dnes stavba [adresa], v k.ú. [část obce], obec Olomouc, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na LV [číslo] žalobkyně od té doby, tj. nejpozději od počátku roku 2002, v této budově [adresa] (a tedy na výše uvedeném pozemku) provozuje svou podnikatelskou činnost. Přístup na předmětný pozemek z veřejné komunikace (jak pro vozidla, tak i pro pěší) je přitom možný jen a pouze přes pozemek parc. č. st. [číslo], též v kat. úz. [část obce] a obci [okres], jak je zapsán u Katastrálního úřadu Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví], který v době uzavření shora uvedené smlouvy byl a ke dni podání této žaloby stále ještě je ve vlastnictví žalované. Již při uzavírání kupní smlouvy se uvažovalo o zřízení věcného břemene, jímž by se průchod a průjezd žalobkyně, resp. jejích zástupců, zaměstnanců, obchodních partnerů a dalších osob, které se k němu chtějí dopravit, zajistil. Jelikož však žalobkyně chtěla na předmětném pozemku především začít podnikat a potřebovala mít co nejrychleji právní jistotu zejména ohledně jeho vlastnictví, tudíž nebyl čas na tvorbu geometrického plánu, který by věcné břemeno kvalifikovaným způsobem akceptovatelným ze strany katastrálního úřadu vymezil, do kupní smlouvy se v době jejího uzavření dal jen obligační závazek, že žalovaná jakožto prodávající, po dobu užívání předmětného pozemku žalobkyní, této (i jejím zaměstnancům a obchodním partnerům) umožní průchod a průjezd vozidly, a to trasou obvyklou, přes tzv. dopravní vrátnici prodávajícího, při dodržení vnitrozávodového dopravního řádu. Žalobkyně následně nechala vypracovat geometrický plán, jímž byla ona obvyklá trasa vymezena tak, aby ji bylo možné jako věcné břemeno vložit do katastru nemovitostí. Tento geometrický plán vypracovala firma [právnická osoba] pod [číslo] 2002 a katastrálním úřadem byl ohledně očíslování parcel potvrzen dne 30. 4. 2002. Žalobkyně v mezidobí předmětný pozemek užívala ke své podnikatelské činnosti, přičemž pro průchod a průjezd k němu využívala právě onu obvyklou trasu, která byla zanesena do výše specifikovaného geometrického plánu. Někdejší jednatel žalobkyně, který měl proces zřízení věcného břemene dotáhnout do konce, jej však nedokončil, a k formalizování reálného užívání průchozího a průjezdného pozemku do podoby věcného břemene tak doposud nedošlo. Přestože žalobkyně s průchodem a průjezdem k předmětnému pozemku z veřejné komunikace zatím problém nemá, z několika důvodů považuje za nezbytné, aby právo průchodu a průjezdu k předmětnému pozemku bylo právně zakotveno, a to v rozsahu přiloženého geometrického plánu, což koresponduje s obvyklou trasou, o níž hovoří kupní smlouva a která je dennodenně využívána zástupci žalobkyně, jejími zaměstnanci, obchodními partnery a vůbec všemi osobami, které do místa podnikání žalobkyně přicházejí či přijíždějí. Jelikož tak přitom činí již více jak 20 let, má žalobkyně za to, že došlo k mimořádnému vydržení této služebnosti. Žalobkyně proto oslovila žalovanou s dotazem na možnost formalizování této služebnosti, a to prostřednictvím svého právního zástupce, písemně, dne 21. 1. 2022, a když na tento dotaz neobdržela žádnou reakci, urgovala jej svým přípisem ze dne 4. 2. 2022. I tato urgence však zůstala zcela bez odezvy, a tak byla žalobkyně nucena zaslat žalované předžalobní výzvu, což učinila dne 2. 5. 2022; ani na ni ovšem neobdržela žádnou reakci. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že v plném rozsahu odmítá existenci žalobkyní tvrzené služebnosti, a proto žalobkyní uplatněný nárok na určení existence věcného břemene (služebnosti stezky a cesty) v plném rozsahu neuznává. Žalobkyně se domáhá určení existence věcného břemene k tíži Pozemku [číslo], avšak nikoliv ve prospěch každého vlastníka Pozemku [číslo], ale ve prospěch samotné žalobkyně, tedy domáhá se ve svůj prospěch určení existence věcného břemene„ in personam“ odpovídajícího služebnosti stezky a cesty. Žalovaná je toho názoru, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání této žaloby. Žalobkyně již není vlastníkem Pozemku [číslo] a ani budovy [adresa], která je jeho součástí, když tyto nemovitosti kupní smlouvou uzavřenou dne 28. 6. 2022 mezi žalobkyní jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupujícím převedla právě na současného vlastníka, kterým je společnost [právnická osoba] Především je však nedostatek aktivní věcné legitimace dán tím, že žalobkyni nikdy nesvědčilo a ani nesvědčí právo odpovídající věcnému břemeni ve vztahu k Pozemku [číslo]. Žalobkyně [příjmení] [číslo] nabyla a do července 2022 vlastnila na základě kupní smlouvy uzavřené dne 4. 12. 2001. Žalobkyně tedy ve své žalobě sama tvrdí, že přístup z veřejné komunikace k Pozemku [číslo] má umožněn dle obligačního závazku zakotveného v čl. IX. Kupní smlouvy 2001. Žalovaná souhlasí s tím, že v čl. IX. Kupní smlouvy 2001 byl zakotven obligační závazek, na základě kterého je žalovaná povinna žalobkyni (včetně jejich zaměstnanců a obchodních partnerů) umožnit po dobu užívání Pozemku [číslo] žalobkyní volný průchod a průjezd vozidly s využitím vnitrozávodových komunikací, trasou obvyklou, přes tzv. dopravní vrátnici žalované, při dodržení vnitrozávodového řádu. Tento závazek žalovaná vždy řádně dodržovala a plnila, ostatně toto žalobkyně ve své žalobě sama potvrzuje. Toto obligační právo na užívání Pozemku [číslo] žalobkyni do července 2022 skutečně svědčilo a bylo vykonáváno v rozsahu podle Geometrického plánu. Žalovaná nesouhlasí s tím, že předložený Geometrický plán byl zhotoven za účelem transformace obligačního závazku na věcné břemeno odpovídající služebnosti stezky a cesty a za účelem vložení tohoto práva do katastru nemovitostí. Žalobkyně pak dále v žalobě tvrdí, že jelikož své právo přístupu k Pozemku [číslo] realizuje přes Pozemek [číslo] ve vlastnictví žalované více než 20 let, pak dle jejího názoru došlo k mimořádnému vydržení této služebnosti. V daném případě je zjevné, že žalobkyně užívala Pozemek [číslo] k přístupu k Pozemku [číslo] na základě závazkového vztahu s žalovanou, který byl zakotven v čl. IX. Kupní smlouvy 2001. Žalobkyni muselo být známo, že Pozemek [číslo] užívá pro přístup k Pozemku [číslo] na základě výše uvedeného závazkového vztahu, o čemž není pochyb a toto nezpochybňuje ani sama žalobkyně, pak nemohla toto právo držet ve smyslu držby práva věcného břemene. Uvedené platí tím spíše, že v čl. IX. Kupní smlouvy 2001 bylo výslovně uvedeno, že tento závazek nemá povahu práva věcného a nepodléhá vkladu do katastru nemovitostí. Žalovaná je názoru, že žalobkyně primárně nemá věcnou legitimaci k podání této žaloby, když není vlastníkem Pozemku [číslo] a v žalobě netvrdí a ani neprokazuje, že Pozemek [číslo] užívá na základě jiného titulu a že tedy potřebuje přístup k tomuto pozemku. V takovém případě pak nelze vůbec hovořit o naléhavém právním zájmu, když není dána žalovatelnost. 3. Žalobkyně dále uvedla, že předmětný pozemek nepřetržitě užívá po dobu 20 let a na pozemku parc. [číslo] resp. v budově na něm postavené, stále provozuje svou podnikatelskou činnost, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené s novým vlastníkem onoho pozemku a budovy. V označení geometrického plánu [číslo] 2002 je uvedeno, že se jedná o„ grafické vyjádření rozsahu práva pro vyznačení věcného břemene“. Tudíž je zřejmé, že již v době před 20 lety se o zřízení věcného břemene uvažovalo. Z toho lze tedy vyvozovat, že proběhla komunikace mezi stranami směřující k tomu, že se věcné břemeno smlouvou zřídí, jinak by si žalobkyně takový geometrický plán nenechala vyhotovit. Žalobkyně nejpozději od počátku roku 2002 v budově dnes označené [adresa] a umístěné již v té době na pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [část obce], provozuje svou podnikatelskou činnost, kdy tak původně činila jako vlastník uvedeného pozemku, a potažmo tedy i budovy, a od léta roku 2022 jako nájemce dané stavby. S právními účinky vkladu práva ke dni 13. 7. 2022 kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] došlo k převodu výše označeného pozemku a na něm umístěné budovy [adresa] na jmenovanou společnost [právnická osoba], žalobkyně zůstala prakticky v nezměněné podobě provozovat v tomto objektu i nadále svou podnikatelskou činnost, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ní a onou kupující firmou ze dne 1. 8. 2022. 4. Soud učini