13 C 353/2022-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který měla žalovaná splatit do dne [datum], avšak neučinila tak. Tato pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla následně postoupena mimo jiné žalovaná pohledávka (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (Oznámení postoupení pohledávky ze dne [datum]). [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalované z doložených příjmů a výdajů. Následně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 16 000 Kč na bankovní účet označený žalovanou č. ú. [bankovní účet], a který měla vrátit nejpozději do dne [datum] (Smlouva o úvěru, informace o čerpání úvěru – výpis z účtu [právnická osoba]). Z titulu nesplacení poskytnutého úvěru dluží žalovaná žalobkyni částku 16 000 Kč. Žalovaná byla vyzván k plnění dne [datum], dosud nic neuhradila (Předžalobaní výzva k zaplacení ze dne 25. 3.. 2022, včetně podacího lístku) 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. Soud po právním posouzení věci dospěl závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Pohledávka byla na žalobkyni řádně postoupena a v řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná mezi sebou uzavřeli platnou smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z této smlouvy, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení (a břemeno důkazní) pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradila. Tyto povinnosti žalobkyně splnila, když prokázala, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou platnou smlouvu a poskytla jí finanční prostředky ve sjednané výši. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni zcela splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení, který považuje za souladný s právními předpisy a skutkovými zjištěními. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Jelikož jde o návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), sestává tato částka podle § 14b advokátního tarifu z odměny za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč (úkony právní služby jsou podle § 11 advokátního tarifu v dané věci převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů za uvedené úkony ve výši 3 x 100 Kč. Dále částku dle § 137 odst. 2 o. s. ř. tvoří 21 % DPH ze součtu těchto částek (tj. 2 52 Kč) a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.