15 C 115/2022-128 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 25. 4. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 104 000 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce poskytl žalovanému dne 23. 8. 2019 zápůjčku ve výši 104 000 EUR, přičemž mezi stranami bylo ujednáno, že k vrácení této zápůjčky dojde v termínu do jednoho měsíce, tedy nejpozději do 23. 9. 2019. Žalobce dne 23. 8. 2019 vložil v hotovosti na bankovní účet žalovaného, tj. na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], částku ve výši 104 000 EUR. Ze strany žalovaného dosud nebylo na půjčku vráceno ničeho. Zákonné úroky z prodlení žalobce požaduje s účinností od 24. 9. 2019, tj. ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Začátkem léta 2019 za žalovaným do [obec] přijel jeho tehdejší dobrý známý [jméno] [příjmení] z Moldavska, který bydlel v Polsku, a s kterým se nejméně 5 let znali a prováděli spolu obchodní operace při získávání klientů investičních programů. Žalovaný měl k němu absolutní důvěru, neboť mu opakovaně svěřil finanční prostředky a vždy vše bylo řádně vyúčtováno. [příjmení] také pracovali se směnkami. Když tento známý za žalovaným přijel začátkem července 2019, ukázal žalovanému směnku, kde byl výstavce [celé jméno žalobce] – žalobce, a kde se zástavce zavázal zaplatit Anatoleovi Macaletovi částku 104 000 EUR do 15. 8. 2019. [jméno] žalovanému sdělil, že kdyby mu půjčil 100 000 EUR na finanční operace, převedl by na žalovaného tu směnku a získal by tak 4 000 EUR. [jméno] dal žalovanému k ofocení svůj pas a na směnku se označil jako aval – ručitel a zaručil se, že směnku zaplatí v případě, že by ji nezaplatil výstavce. Když do 15. 8. 2019 žalovaný neobdržel částku 104 000 EUR, volal Anatolieovi a ten mu řekl, ať se nebojí, že to zařídí. Dne 23. 8. 2019 pak žalovanému na účtu přibyla částky 104 000 EUR s vyznačením – vyplacení směnky Bc. [celé jméno žalobce] – půjčka. Žalovaný tímto považoval celou záležitost za vyřízenou a za několik dní za ním poté přijel [jméno], kterému směnku jako avalovi vydal. Žalovaný se poté dozvěděl, že [jméno] [příjmení] na podzim roku 2021 zemřel a jeho žena odjela zpět do Moldavska. Žalovaný byl poté překvapen, když mu v roce 2022 začali chodit různé smsky, volali mu a jezdili k němu domů různí cizinci z bývalých zemí SSSR a nějaký [příjmení], kteří naopak tvrdili, že žalovaný dluží [celé jméno žalobce] 104 000 EUR, a že je má zaplatit. 3. Žalobce skutkovou verzi žalovaného zcela popíral. Uvedl, že nikdy o osobě [jméno] [příjmení] neslyšel a nikdy jemu ani jiné osobě nevystavil směnku. Uvedl, že předmětný smluvní vztah zprostředkoval [jméno] [příjmení], který byl kamarádem a obchodním partnerem žalobce. Tento bohužel asi před 2 lety zemřel na rakovinu. [jméno] [příjmení] se živil tím, že za provizi domlouval různé obchody. Sám žalobce podniká v oblasti zprostředkování obchodu a služeb a ve výrobě a potisku sportovního a pracovního oblečení. Žalobce také již v minulosti opakovaně zapůjčil finanční prostředky, když většinou to bylo kamarádům bez sjednání úroků. V rozhodné době [jméno] [příjmení] žalobci sdělil, že zná [celé jméno žalovaného], který obchoduje na burze a má z toho výhodné výnosy a bylo sjednáno, že žalobce žalovanému zapůjčí 104 000 EUR a tato finanční částka bude žalobci vrácena do jednoho roku, tedy do 23. 8. 2020. Dále bylo sjednáno, že po dobu obchodu bude žalobci vyplácen 15% podíl na zisku. Žalobce [jméno] [příjmení] udělil plnou moc k zprostředkování této půjčky a poté zaslal 104 000 EUR na účet [celé jméno žalovaného], když číslo tohoto účtu sdělil [jméno] [příjmení] žalobci. U zaslání platby žalobce zapsal poznámku půjčka. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</b> - z dokladu o provedení platebního příkazu, z informace o plátci, z výpisu z účtu žalovaného a z pokladních složenek, že dne 23. 8. 2019 žalobce jako příkazce vložil na účet platební instituce [právnická osoba] částku 104 000 EUR (2 684 240 Kč) a zadal platební příkaz k zaslání této částky 104 000 EUR na číslo účtu příjemce CZ48 [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], když příjemcem této platby byl [celé jméno žalovaného], Ke stromkům [číslo], [PSČ] [obec] [část obce]. Jako důvod úhrady bylo zapsáno„ Bc. [celé jméno žalobce] PUJCKA“, a tato platba byla také dne 23. 8. 2019 realizována. [příjmení] účtu příjemce byl dle společnosti [právnická osoba] žalovaný; - z předžalobní výzvy a z dodejky, že dne 9. 3. 2022 PZ žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení žalované částky 104 000 EUR, a to nejpozději do 10 dnů od obdržení této výzvy. Dne 11. 3. 2022 byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, zásilka však následně vyzvednuta nebyla. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že se žalovanému nepodařilo prokázat jím tvrzené skutečnosti, ačkoliv byl soudem u soudního jednání dne 13. 12. 2022 poučen, že nesplnění důkazní povinnosti může mít pro něj za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci. Jeho skutková verze se již od počátku soudu nejevila jako věrohodná, a to z několika důvodů. Jednak žalovaný ve svém prvotním vyjádření tvrdil, že mu dne 23. 8. 2019 na účtu přibyla částka ve výši 104 000 EUR s vyznačením - vyplacení směnky Bc. [celé jméno žalobce] – půjčka, a rovněž soudu předložil historii pohybů na svém účtu, kde byla tato slova uvedena. Na dotaz soudu pak žalovaný uvedl, že sousloví„ vyplacení směnky“ zde zapsal jako vlastní poznámku. Jeho prvotní vyjádření a následné vyjádření u jednání jsou tak v rozporu. Navíc zde vyvstává otázka, proč měl žalovaný důvod vytvořit si vlastní výpis historie pohybů na účtu s vlastní poznámkou. Když byl žalovaný u soudního jednání dne 13. 12. 2022 vyzván, nechť popíše, jak to s předmětnou částkou bylo, uvedl, že [jméno] [příjmení] byl jeho výborný kamarád, který byl v minulosti vedoucím policie v Makedonii. Na dotaz soudkyně, proč uvedl Makedonie, když ve svém písemném podání uvedl Moldávie, žalovaný uvedl, že se přeřekl, a že se jednoznačně jednalo o Moldávii. Poté žalovaný mluvil o poskytnutí půjčky [jméno] [příjmení] a uvedl, že mu v hotovosti předal 104 000 Eur. Poté byl samosoudkyní opětovně vyzván k vysvětlení rozporu s písemným vyjádřením, a uvedl, že předal částku 100 000 EUR a částku 4 000 EUR měl mít jako výnos. Tyto vzniklé pochybnosti o věrohodnosti skutkové verze žalovaného se pak žalovanému nepodařilo rozplynout ani po provedeném dokazování. Ze samotné kopie cestovního pasu [jméno] [příjmení] ani z rekonstrukce tvrzené směnky vytvořené žalovaným soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění. Vzhledem k nevěrohodnosti samotného tvrzení žalovaného pak soud neuvěřil ani účastnické výpovědi žalovaného. Rovněž výpověď svědka [jméno] [příjmení] se soudu nejevila jako věrohodná. Svědek nežije v ČR a s žalovaným se vídá pouze občasně. Soudu se nejeví jako věrohodné, že by si žalovaný k tak významnému obchodu přizval zrovna občasného známého. Navíc se soudu nejeví jako věrohodné, že by si svědek téměř po 4 letech pamatoval, kdo byl výstavcem předmětné směnky a jaké byly konkrétní částky sjednaného obchodu. Celkový projev tohoto svědka se pak soudu jevil tak, že svědek soudu přehrává naučený herecký výstup. V neprospěch skutkové verze žalovaného pak vyzněla rovněž výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalobce], který potvrdil, že žalobce byl v předmětném období úspěšným podnikatelem a občasně zapůjčoval finanční částky a nebyl tedy v situaci, kdy by si potřeboval půjčovat nějaký finanční obnos. Podobným způsobem pak uvažoval rovněž žalovaný, který se v řízení snažil prokázat svou finanční solventnost v předmětném období a tedy skutečnost, že neměl zapotřebí si zapůjčovat jakoukoliv finanční částku. Žalovaný tak soudu předložil smlouvy o půjčce, kdy měl 29. 10. 2018 a 14. 12. 2018 žalovaný jako věřitel uzavřít smlouvy o půjčce na částky 25 000 EUR a 60 000 EUR Tyto smlouvy byly tedy uzavřeny cca tři čtvrtě roku před uvedeným datem 23. 8. 2019. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak bylo zjištěno, že se s ním žalovaný sešel v červnu 2019, kdy mu nabízel, že od něj za cenu 2 miliony korun odkoupí určitý pozemek, kdy svědkovi řekl, že má tento finanční obnos k dispozici v hotovosti. Žalovaný pak soudu předložil fotografii vyfocenou 3. 6. 2019, na které je vyfocena taška plná peněz. Tyto důkazy pak soud vyhodnotil ve spojení s doloženým výpisem z účtu žalovaného za období 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019. Z tohoto výpisu bylo zjištěno, že obraty na tomto účtu za tyto 2 měsíce činily cca 2 a půl milionu korun. Přitom však počáteční zůstatek na tomto účtu činil 9 695,33 Kč a konečný zůstatek činil 40 632,17 Kč. Nejvýznamnějšími finančními operacemi pak byly například tyto: - žalovaný dne 8. 7. 2019 zapůjčil od [jméno] [příjmení] částku 180 000 Kč, - dne 23. 7. 2019 na účet žalovaného přibyla částka 1 000 000 Kč a žalovaný ji téhož dne bez poznámky zaslal na jiný účet, - od [jméno] [příjmení] žalovaný dne 2. 8. 2019 s poznámkou na smlouvu obdržel částku 150