15 C 117/2022-144 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 14. 4. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 516, 75 s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 25. 5. 2021 uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal uhradit žalobci odměnu ve výši 25 % ze všech získaných plnění v souvislosti s předmětem smlouvy. Žalobce žalovanému právní služby poskytoval v období od května 2021 do ledna 2022. Za toto období žalovanému poskytl právní služby v rozsahu 10 hodin. Na základě této právní pomoci bylo žalovanému poskytnuto plnění v celkové výši 70 067 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 1. 2. 2022 s datem splatnosti 8. 2. 2022 žalobce žalovanému vyúčtoval částku 17 516,75 Kč včetně DPH, když tato faktura byla žalovanému doručena dne 1. 2. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se v průběhu řízení nepodařilo zjistit aktuální pobyt žalovaného a nepodařilo se mu doručit soudní písemnosti na známou adresu v cizině, byl žalovanému jmenován opatrovník pro řízení. Opatrovník se ve věci vyjádřil tak, že rozhodnutí ponechal na úvaze soudu. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, kterým je státním občanem Polska, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i Polsko jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 5 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), (dále také jen„ Nařízení“) osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle článku 7 tohoto nařízení může být osoba, která má bydliště v některém členském státě, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaný má bydliště v Polsku a smlouva byla uzavřena v ČR a místem plnění byla rovněž ČR. Na základě těchto skutečností tak Okresní soud v Olomouci dovodil svou pravomoc i příslušnost předmětný soudní spor projednat a rozhodnout. Rozhodné právo bylo sjednáno přímo ve smlouvě jako právo české. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</b> - ze smlouvy o poskytování právních služeb a z plné moci, že dne 25. 5. 2021 byla mezi žalobcem jako advokátem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému právní pomoc a služby ve věci pracovního úrazu, k němuž došlo dne 16. 10. 2020 ve [obec] a ve věcech souvisejících. Účastníci se dohodli, že advokátovi náleží odměna ve výši 25 % ze všech získaných plnění v souvislosti s předmětem smlouvy; - z vyrozumívacích dopisů a z výzev, že [právnická osoba] žalovanému jako pojištěnému k pracovnímu úrazu ze dne 16. 10. 2020 poskytla plnění v celkové výši 70 067 Kč, a to na základě výzev vypracovaných a zaslaných žalobcem; - z faktury a z emailu ze dne 1. 2. 2022, že dne 1. 2. 2022 žalobce žalovanému za právní služby vyúčtoval fakturu [číslo] znějící na částku 17 516,75 Kč, přičemž splatnost této faktury nastala dne 8. 2. 2022. Tato faktura byla žalovanému doručena dne 1. 2. 2022; - z předžalobní výzvy, že dne 21. 3. 2022 žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu k úhradě žalované pohledávky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy. <b>5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> Dne 25. 5. 2021 byla mezi žalobcem jako advokátem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému právní pomoc a služby ve věci pracovního úrazu, k němuž došlo dne 16. 10. 2020 ve [obec] a ve věcech souvisejících. Účastníci se dohodli, že advokátovi náleží odměna ve výši 25 % ze všech získaných plnění v souvislosti s předmětem smlouvy. [právnická osoba] žalovanému jako pojištěnému k pracovnímu úrazu ze dne 16. 10. 2020 poskytla plnění v celkové výši 70 067 Kč, a to na základě výzev vypracovaných a zaslaných žalobcem. Dne 1. 2. 2022 žalobce žalovanému za právní služby vyúčtoval fakturu [číslo] znějící na částku 17 516,75 Kč, přičemž splatnost této faktury nastala dne 8. 2. 2022. Tato faktura byla žalovanému doručena dne 1. 2. 2022. Dne 21. 3. 2022 žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu k úhradě žalované pohledávky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení této výzvy. 6. Podle ust. § 2430 občanského zákoníku se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 7. Podle ust. § 2438 odst. 1 občanského zákoníku příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. 8. Soud v rámci právního hodnocení posoudil zjištěný skutkový stav ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako advokátem a žalovaným jako jeho klientem byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému právní pomoc a služby ve věci pracovního úrazu, k němuž došlo dne 16. 10. 2020 ve [obec] a ve věcech souvisejících. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobce předmětné právní služby žalovanému poskytl. Žalovaný se ve smlouvě oproti tomu zavázal k zaplacení odměny žalobci ve výši 25 % ze všech získaných plnění v souvislosti s předmětem smlouvy. Žalovanému byla v souvislosti s předmětem smlouvy vyplacena plnění v celkové výši 70 067 Kč, vznikla mu tak povinnost uhradit žalobci odměnu v celkové výši 17 516,75 Kč. Žalobce žalovaného k zaplacení této částky vyzval dne 1. 2. 2022, přičemž žalovanému poskytl lhůtu k zaplacení do 8. 2. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci předmětnou odměnu v dané lhůtě neuhradil, dostal se dne 9. 2. 2022 do prodlení a od tohoto dne žalobci náleží rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit mu všechny účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobce v celkové výši 2 200 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., (částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj ve výši 4 x 300 Kč za 4 úkony (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k výzvě soudu a účast u jednání dne 6. 11. 2023) – 1 200 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní pariční lhůta. 10. Ohledně nákladů státu spočívajících v nákladech opatrovníka žalovaného soud rozhodl v souladu s procesními předpisy tak, že státu – České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.