16 C 122/2023-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova]. V souvislosti s pozbytím oprávnění nebo schopnosti dodávat plyn žalovanému původním smluvním partnerem s plynem [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu pro shora uvedené odběrné místo. Jelikož si žalovaný v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, žalobkyně se stala ode dne 19. 10. 2021 v souladu se zákonnou úpravou pro dodávku plynu domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované ERÚ dodavatelem poslední instance, když operátor trhu oznámil tomuto dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka. O této skutečnosti žalobkyně žalovaného informovala přípisem ze dne 21. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Závazkový vztah mezi účastníky tedy vznikl ze zákona v rámci základního právního rámce dle § 12a) zák. č. 458/2000 Sb., přičemž trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší ne 630 MWh. Za období od 19. 10. 2021 do 10. 12. 2021 vyúčtovala tedy žalobkyně žalovanému dodávku plynu a souvisejících služeb v rozsahu 366,31 m3 v částce 11 273,41 Kč. Žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 11 273,41 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do 1. 3. 2022. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. 5. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k dodávce plynu ze strany žalobkyně jako dodavatele poslední instance, protože si žalovaný nezvolil nového dodavatele v době kdy původní dodavatel pozbyl oprávnění dodávat plyn. Smluvní vztah mezi účastníky tedy vznikl přímo ze zákona a to § 12a zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se byl podle ust. shora uvedeného zákona povinen. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 273,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Použití ust. § 14b je dle názoru soudu důvodné, když jde o opakované podání na ustáleném vzoru, stejnou žalobkyní v obdobných věcech a dlužná částka nepřesahuje částku 50 000 Kč.