18 C 250/2022-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Manželka se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 8. 2022 domáhala rozvodu manželství s manželem, uzavřeného dne [datum] před bývalým [anonymizována čtyři slova] [obec] s odůvodněním, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, nyní již zletilé. Zpočátku manželství účastníků s určitými problémy fungovalo, manžel pak dosáhl úspěchů ve svém zaměstnání, začal se chovat k manželce nadřazeně, choval se k ní nehezky, což vedli k neshodám a postupnému odcizení. Tento stav vyvrcholil v roce 2007, kdy spolu manželé nekomunikovali, kdy v roce 2007 odešel manžel ze společné domácnosti a od té doby nevedou manželé společnou domácnost. Manželství účastníků je pouze formální a neplní žádnou ze svých funkcí. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil. 3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: - z oddacího listu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před bývalým [anonymizována čtyři slova] [obec]; - z účastnického výslechu manžela, že u obou účastníků se jedná o první manželství. Poslední společné bydliště měli v [část obce] v [obec], kdy první neshody začaly po dovolené v [země], to bylo v roce 2006 a od té doby už přetrvávaly. Manžel začal jezdit pozdě z práce, neměl čas na rodinu, na děti, choval se arogantně. Přestali si rozumět, začali se hádat a on se poté potají sbalil a odstěhoval, to bylo v roce 2007. Od té doby žijí odděleně, manželské soužití neobnovili. Asi po roce si našla přítele, ale to pouze na krátkou dobu. Nebylo to vhodné pro rodinu a v současné době má přítele už tři roky. Jmenuje se [příjmení] [příjmení], žijí ve společné domácnosti, vztah trvá dodnes. Zájem na obnovení manželského soužití s manželem nemá. Za příčiny rozvratu manželství označuje rozpory v komunikaci, náhledu na společné soužití, na výchovu dětí, kdy je vychovávala v podstatě sama. Má za to, že rozvodem manželství jí nebude způsobena žádná závažná újma; - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že je přítelem manželky přes tři roky, bydlí spolu. Pana manžela vůbec nezná. Za celou dobu ho nikdy neviděl. Ví jen, že chodí obsílky, co všechno nezaplatil a pouze z vyprávění od jeho manželky a synů, jak se k nim zachoval. Za celou dobu soužití s manželkou se ji manžel nesnažil zkontaktovat, pouze ví, že oni se o to snažili v době, kdy zas přišly nějaké obálky s tím, co nezaplatil, ale nebral jim telefony, vůbec se o ně nezajímá. 4. V souladu s ust. § 389 odst. 1 z.ř.s. soud upustil od účastnického výslechu manžela, neboť se nedostavoval na předvolání k soudnímu jednání, nereagoval na písemné výzvy k vyjádření a provedení jeho výslechu by bylo spojeno s velkými obtížemi. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před bývalým [anonymizována čtyři slova] [obec] a stále trvá. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, nyní již zletilé. Účastníci nevedou společnou domácnost od roku 2007, kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval. Manželka vylučuje možnost obnovení manželského soužití, hlavními příčinami rozvratu manželství účastníků byly rozpory v komunikaci, náhledu na společné soužití, na výchovu dětí. 6. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Podle ust. § 758 občanského zákoníku, spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ust. § 3028 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nastala ke dni 1. 1. 2014, dle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaných ust. § 755 a § 756 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu manželství spočívají v rozdílných názorech na vedení společné domácnosti, na společné soužití, trávení volného času a na výchovu dětí a rozporech v komunikaci. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když spolu již nežijí více než 15 let a současně vylučují možnost obnovení manželského soužití. 11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.