22 C 16/2023-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 2. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 847 Kč s příslušenstvím (náklady spojené s mimosoudním uplatněním a zákonný úrok z prodlení), která je tvořena ze dvou nezaplacených příspěvků (částky 6 345 Kč a 13 502 Kč), k jejichž zaplacení má být žalovaný povinen z důvodu porušení povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [registrační značka], [VIN kód], dále„ vozidlo 1“; a nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], dále„ vozidlo 2“) v období od 16. 6. 2021 do 28. 10. 2021 (vozidlo 1) a od 1. 8. 2021 do 4. 1. 2022 (vozidlo 2). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud na základě provedených důkazů (2 x údaje o vozidle zjištěné z registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvku vč. dokladů o odeslání a další výzvy a upomínky k úhradě) učinil jednotlivá skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu. Výše specifikovaná vozidla byla v uvedeném období zapsána v registru vozidel, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalovaný byl v daném období jejich provozovatelem. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k uhrazení příspěvku ve vztahu k vozidlu 1 dne 20. 12. 2021 a ve vztahu k vozidlu 2 dne 24. 1. 2022. 5. Podstatu sporu soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění (zejména § 1 a § 4) ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož provozované vozidlo musí být až na výjimky pojištěno po celou dobu zápisu v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že došlo k porušení této povinnosti u obou vozidel, což má právní důsledek spočívající v povinnosti provozovatele vozidla zaplatit příspěvek (denní sazba příspěvku u vozidla 1 činila 47 Kč, tj. za uvedené období 135 dnů činí příspěvek 6 345 Kč; u vozidla 2 činila sazba příspěvku 86 Kč, tj. za uvedené období 157 dnů činí příspěvek 13 502 Kč), k čemuž byl žalobkyní ve vztahu k oběma příspěvkům v zákonné lhůtě vyzván. Současně nebylo prokázáno, že by předmětné dluhy žalovaného zanikly. 6. Důvodnost nároku na příslušenství vyplývá ze zákona a odpovídá skutkovým zjištěním soudu – náklady na mimosoudní uplatnění (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky 205/1999 Sb.); úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 270 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 818 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 447 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.