11 C 140/2024-21 — Okresní soud v Olomouci

1. Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z manželství se narodil dne , datum, dnes již zletilý syn , Anonymizováno, . Manželství bylo zpočátku spokojené, postupem času začalo docházet k neshodám, které vyplývaly ze vzájemného citového odcizení, rozdílných povah a zájmů, jakož i názorů na hospodaření a trávení volného času. Společnou domácnost ani intimní styky manželé neudržují od začátku podzimu 2023. Manželka uvedla, že společné soužití je trvale a hluboce rozvráceno a vyloučila možnost obnovení manželského soužití.2. Manžel se k návrhu manželky před jednáním nevyjádřil.3. Při jednání dne , datum, se manžel k návrhu manželky na rozvod manželství připojil. Manželé učinili nesporným, že k ukončení vedení společné domácnosti došlo na podzim roku 2023 a za příčiny rozvratu manželství považují vzájemné citové odcizení, rozdílné názory na hospodaření a trávení volného času a rozdílné představy o budoucnosti.4. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.5. Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Účastníci uzavřeli dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, manželství, jež doposud trvá. Účastníkům se v průběhu manželství narodil dne , datum, syn , Anonymizováno, , který je již zletilý. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé spolu nevedou společnou domácnost od podzimu 2023. Příčinou rozvratu manželství účastníků bylo vzájemné citové odcizení, rozdílné názory na hospodaření a trávení volného času a rozdílné představy o budoucnosti.7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.9. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.10. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.11. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 odst. 1, 3 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z výpovědí účastníků a z jejich nesporných tvrzení soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství, jak je shora uvedeno. Z manželství účastníků se narodil syn , Anonymizováno, , který je již zletilý. Účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Soud neshledal žádné skutečnosti, které by bránily rozvodu manželství.12. S ohledem na shora uvedené soud návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků Za této situace, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.