13 C 176/2024-11 — Okresní soud v Olomouci

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství, které bylo mezi manžely uzavřeno dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, .2. Jelikož se účastníci po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali práva odvolání do tohoto rozsudku, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.3. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, . Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé spolu nevedou manželské soužití, manželka se odstěhovala ze společného bydliště. Příčinou rozvratu manželství účastníků byly rozdílné povahy manželů a odlišné názory manželů na řešení manželských problémů.4. Podle § 755 odst. 1 zákona občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.6. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.7. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 odst. 1, 3 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z výpovědí účastníků soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství a to rozdílné povahy manželů a odlišné názory manželů na řešení manželských problémů. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem proto soud návrhu v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 z. ř. s., podle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.