16 C 179/2024-80 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 314 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě dlužné částky ve 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, počínaje , datum, . Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel a dne , datum, mu bylo odesláno zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut s příslušenstvím. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K výzvě soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, s přílohou č. , hodnota, - úvěrové podmínky, přehledu splátek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelskému úvěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka 2 500 Kč byla vyplacena přímo zprostředkovateli a částka 27 500 Kč byla zaslána žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, . Celkem se žalovaný zavázal splatit 46 000 Kč ve 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč do , datum, ; z potvrzení o provedení transakce, že dne , datum, byla z účtu žalovaného na účet žalobkyně odeslána žalovaným platba ve výši 1 Kč, a dále, že žalobkyně na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě o úvěru byla převedena částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč na účet žalobkyně; z dokumentu nazvaného bonita smlouvy ke smlouvě č. , hodnota, , že žalovaný na svůj dluh neuhradil žádnou částku, dluh činí částku 32 013 Kč; z upomínek ze dne , datum, a dne , datum, s potvrzením o odeslání, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné splátky a zároveň byl upozorněn na upomínací náklady v souladu se smlouvou; z předžalobní výzvy k plnění zástupce žalobkyně a zesplatnění závazku ze dne , datum, a poštovního podacího lístku, že tento vyzýval žalovaného k úhradě dluhu a oznámil mu zesplatnění úvěru. Zároveň jej upozornil na upomínací náklady. Výzva byla odeslána dne , datum, ; z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádná, pro rozhodnutí ve věci relevantní, skutková zjištění.5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní úvěrovou smlouvu. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celkem částky 46 000 Kč ve 40měsíčních splátkách do , datum, . Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho a dluh byl ke dni , datum, zesplatněn. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 35 314 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč, částky 2 013 Kč jako dlužných úroků, nákladů upomínaní ve výši 300 Kč, dluhu na jistině ve výši 1 497 Kč a smluvní pokuty ve výši celkem 1 504 Kč.6. Podle § 2395, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. V prvé řadě je nutno uvést, že na předmětnou smlouvu se nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, když jde o smlouvu uzavřenou mezi žalovaným jako podnikatelem, když ze strany žalobkyně mu byl poskytnut podnikatelský úvěr. Ani tato skutečnost pak nezbavuje povinnost soudu posoudit, zda dlužná částka, která měla být ze strany žalobkyně celkově zaplacena, není v rozporu s dobrými mravy. Výše úroku z prodlení pak není dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, když tato činí 27,28 %, jak vyplývá ze smlouvy, a RPNS, které činí 39,2 %, také není v rozporu s dobrými mravy. Soud má tedy za to, že smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru byla uzavřena v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními.11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnuté poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané poplatky a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu – vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy – k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75Co 75/2010-83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok rovněž na úhradu požadovaného příslušenství. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 944 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 766 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 314 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.