18 C 113/2022-373 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobci domáhali proti žalovanému vyklizení ve výroku I. specifikované nemovitosti s odůvodněním, že žalobci mají ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 716 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , jiná st., stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , a to v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jak je zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále taktéž jen „nemovitost“). Část předmětné nemovitosti však užívá žalovaný. Dle informací dostupných žalobcům je nemovitost žalovaným užívána na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako nájemcem a společností , Jméno účastníka, s.r.o., IČ , IČO účastníka, , se sídlem , Adresa účastníka, (dále jen „společnost , Jméno účastníka, s.r.o.“) jako pronajímatelem (dále jen „nájemní smlouva“). Konkrétně je žalovaným užívána jižní přízemní část s bytem o dispozici 3+1 v objektu č.p. , Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „byt“), která je blíže specifikovaná v situačním plánku (jedná se o modře zabarvenou část), který tvoří přílohu žalobního návrhu. Uvedená nájemní smlouva je však neplatná, když byla uzavřena na straně pronajímatele se subjektem odlišným od vlastníka bytu, který k jejímu uzavření nebyl oprávněn. Skutečnost, že společnost , Jméno účastníka, s.r.o. není vlastníkem nemovitosti, vyplývá taktéž z údajů uvedených v katastru nemovitostí, přičemž se jedná o veřejně dostupnou informaci, kterou si žalovaný mohl před uzavřením nájemní smlouvy jednoduše ověřit. Předmětná nemovitost je proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti žalovaným užívána bez jakéhokoliv právního důvodu. V souvislosti s těmito skutečnostmi je proto žalovaný povinen předmětnou nemovitost řádně vyklidit a předat žalobcům. Žalobci zaslali žalovanému výzvu k vyklizení dne , datum, , na tuto výzvu žalovaný však nereagoval a nemovitost ke dni podání tohoto žalobního návrhu nebyla z jeho strany vyklizena.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobní nárok uplatněný žalobci v žalobě zcela neuznává. Danou nemovitost užívá žalovaný řádně na základě nájemní smlouvy uzavřené se společností , Jméno účastníka, s.r.o., když má za to, že tato společnost je vlastníkem dané nemovitosti, toto mimo jiné vyplývá ze znaleckého posudku z , datum, . Předmětné nemovitosti se nachází na adrese , adresa, a je zde byt o dispozicích 2+1.3. Žalobci se dále vyjádřili tak, že na adrese , adresa, se nachází rodinný dům, který je ve společném jmění manželů , právnická osoba, a , právnická osoba, . Nemovitost na adrese , adresa, je ve skutečnosti budovou přímo sousedící s v tomto řízení relevantní nemovitostí.4. Žalovaný se dále vyjádřil tak, že výřez z katastrální mapy prokazuje, že tato předmětná stavba není součástí budovy čp. 521, a jde tak o samostatnou stavbu. Dle žalovaného není evidence v katastru nemovitostí v souladu se skutečným právním stavem. Jelikož v katastru nemovitostí jsou evidovány vždy pouze hlavní stavby nacházející se na jednom pozemku, není tak vlastnické právo k předmětné stavby v katastru nemovitostí vůbec evidováno, a dle žalovaného se tak žalobci nemůžou opírat o zápis vlastnického práva k pozemku parc. č. st. 568, když režim vlastnictví pozemku a předmětné stavby může být různý. K tomu došlo na základě hospodářské smlouvy ze dne , datum, , kdy tehdejší státní podnik , právnická osoba, (právní předchůdce Moravskoslezských Cukrovarů s. r. o.) touto smlouvou převedl na společnost , Anonymizováno, , st. podnik, mj. pozemek p. č. st. 568, Anonymizováno, s budovou čp. , Anonymizováno, . Předmětná stavba nebyla nikdy předmětem převodu dle této smlouvy. Kupní smlouvou následně došlo k převodu těchto nemovitostí ze společnosti Sempra na pana , jméno FO, , nar. , datum, , právního předchůdce žalobců. V této kupní smlouvě je uvedeno, že se převádí mj. „sýpka, garáže, na zast. ploše č. , hodnota, “. Pro účely tohoto převodu společnost Sempra nechala vyhotovit znalecký posudek pro ocenění převáděných nemovitostí. Ve znaleckém posudku je posuzována cena budovy sýpky čp. 521, přičemž je zde uvedena zastavěná plocha 614,60 m2. Dále je v posudku posuzována cena pozemku parc. č. st. 568, u které je uvedena výměra 717 m2, z čehož jednoznačně plyne, že předmětem ocenění a také následného převodu byl pouze celý pozemek parc. č. st. 568 a budova sýpky čp. 521 jako samostatné věci v právním smyslu. Předmětem převodu tedy nebyla předmětná stavba. Žalobci i jejich právní předchůdci si museli být od nabytí vlastnictví k budově sýpky čp. 521 a pozemku p.č. st. 568 vědomi toho, že spolu s tím nenabyli také vlastnictví k předmětné stavbě. Pokusy o vyklizení žalovaného ze strany žalobců, resp. předchozího vlastníka budovy sýpky, paní , jméno FO, , nastaly již v roce 2010, kdy , jméno FO, prostřednictvím svého právního zástupce kontaktovala , Jméno účastníka, s tím, aby zajistily vyklizení předmětné stavby. V této věci zaslaly , Jméno účastníka, právnímu zástupci paní , jméno FO, dopis se sdělením, že vlastníkem předmětné stavby není paní , jméno FO, , ale že tato stavba zůstala ve vlastnictví Cukrovarů.5. Vedlejší účastník uvedl, že nárok žalobců neuznává. Na základě rozhodnutí o přidělení bytu ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /88 přidělil státní podnik Severomoravské cukrovary, koncernový podnik , adresa, , závod 09 – , adresa, , žalovanému byt I. kategorie 2+1 v , adresa, . Stejného dne, tedy , datum, , uzavřel tento státní podnik se žalovaným nájemní smlouvu na tento byt a předal žalovanému evidenční list pro výpočet úhrady za užívání bytu. Předmětný státní podnik provedl v letech 1986-1987 stavební úpravy v prostorách podnikového archívu ve vedlejší budově přiléhající k budově sýpky stojící na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a přebudoval tyto prostory na bytovou jednotku, kterou přenechal následně do nájmu žalovanému. Následně pro účely kupní smlouvy uzavírané mezi , právnická osoba, , státním podnikem v likvidaci jako prodávajícím a právním předchůdcem žalobců panem , jméno FO, , bytem , adresa, , byl vypracován dne , datum, panem , jméno FO, znalecký posudek č. , hodnota, -162/92, ve kterém znalec oceňoval pro účely kupní smlouvy a stanovení kupní ceny budovu sýpky na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a budovu sýpky identifikoval na zastavěné ploše 614,60 m2, přičemž výměra pozemku parc.č. , hodnota, činila 717 m2. Vedlejší účastník je stejně jako žalovaný přesvědčen o tom, že předmětem prodeje a koupě mezi , právnická osoba, , státním podnikem v likvidaci, a panem , jméno FO, byl pozemek parc.č. , hodnota, o výměře 717 m2 a budova sýpky č.p. 521 stojící na části tohoto pozemku o výměře 614,6 m2, vše v k.ú. , adresa, , a že předmětem prodeje nebyla vedlejší stavba, v níž se nachází předmětný byt. Žalovaný nikdy v minulosti nehradil nájemné nikomu jinému než právním předchůdcům vedlejšího účastníka a vedlejšímu účastníkovi samotnému.6. Žalobci doplnili, že z výřezu z katastrální mapy nevyplývá, že na předmětném pozemku parc. č. St. 568 jsou dvě samostatné stavby. Tečkou jsou v katastrální mapě označovány přístřešky, přístavky, terasy, atd., které nejsou samostatnými stavbami, tj. nejsou věcmi v právním slova smyslu. V projednávané věci je vyklizovaná nemovitost přístavkem stavby č.p. 521 a tvoří s touto stavbou jednu věc, jejímž vlastníkem jsou žalobci. Vyklizovaná nemovitost je stavebně spojena se stavbou č.p. 521, kdy se ze stavebního hlediska nejedná o samostatnou stavbu. Vyklizovaná nemovitost je součástí stavby č.p. 521, potažmo je vlastně přímo stavbou č.p. 521. Předmětný přístavek (vyklizovaná nemovitost) nesplňuje zákonné podmínky pro samostatnou stavbu či byt a zároveň se nejedná o stavbu, která by dle zákona nebyla zapisovatelná do katastru nemovitostí. Nezbývá tedy nic jiného než učinit závěr o tom, že jde o stavbu č.p. 521 jako jeden celek. Vyklizovaná nemovitost nikdy nebyla a není bytem v právním slova smyslu. Nemohlo tedy nikdy dojít k „přidělení bytu“ v souladu s právem. Pokud došlo k tomuto rozhodnutí, bylo takové rozhodnutí nesprávné a nezákonné. Pokud vedlejší účastník pronajímá vyklizovanou nemovitost, jedná v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí, kdy pronajímá cizí věc, o čemž zjevně ví. V takovém případě vzniká vedlejšímu účastníkovi bezdůvodné obohacení za užívání cizí věci, která je ve vlastnictví žalobců.7. Žalovaný dále uvedl, že žalobci opakovaně tvrdí, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti – vyklizované stavby bezprostředně sousedící (dále též „vyklizovaná stavba“) s budovou č.p. 521 (dále též „sýpka“), kdy tato tvrzení opírají o záznam ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). Dle žalovaného je v tomto případě důležité, že veřejné právo v otázce vlastnictví nemovitosti není v tomto případě rozhodné, a to ať už se jedná o právo upravující řízení zápisů do katastru nemovitostí