26 C 260/2024-15 — Okresní soud v Olomouci

1. Manželé se společným návrhem podaným dne , datum, domáhali rozvodu svého manželství, uzavřeného dne , datum, před , právnická osoba, v , adresa, , s odůvodněním, že jejich manželský život se postupně začal ubírat špatným směrem a došlo mezi nimi k nedorozuměním, která již nebylo možné vyřešit. Manželé od prosince 2023 nevedou společnou domácnost, když tehdy se manželka ze společného bydliště odstěhovala. Účastníci nemají zájem na obnovení manželského soužití, manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Z manželství se narodil dne , datum, nezletilý syn , Jméno zainteresované osoby 0/0, .2. Při jednání účastníci doplnili, že příčinou rozvratu jejich manželství jsou neshody ohledně společného hospodaření a trávení volného času, v důsledku čehož došlo k vzájemnému odcizení.3. Jelikož se účastníci po vyhlášení rozhodnutí vzdali práva na odvolání proti tomuto rozhodnutí, soud při odůvodnění rozsudku postupoval v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.4. Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků.5. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:6. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , právnická osoba, v , adresa, . Z manželství se narodil dne , datum, nezletilý syn , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla schválena dohoda rodičů, na základě které byl nezletilý syn účastníků svěřen pro dobu před i po rozvodu do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu , částka, měsíčně. Manželé spolu více jak půl roku nevedou společnou domácnost. Příčinou rozvratu jejich manželství jsou neshody ohledně společného hospodaření a trávení volného času, v důsledku čehož došlo k vzájemnému odcizení.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.7. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.8. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.9. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.10. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 odst. 1, 3 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z výpovědí účastníků a z jejich nesporných tvrzení soud z úřední povinnosti zjistil i příčiny rozvratu manželství, spočívající v neshodách ohledně společného hospodaření a trávení volného času, v důsledku čehož došlo k vzájemnému odcizení. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že oba účastníci manželství považují toliko za vztah formální, když současně vylučují možnost obnovení manželského soužití. Z manželství účastníků se narodil dosud nezletilý syn , jméno FO, , soud pravomocně schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu. Rozvod nebude mít závažné následky pro nezletilého syna účastníků, neboť je pouze pokračováním faktického stavu odloučení rodičů, rodiče jsou navíc i dle výsledku opatrovnického řízení schopni se na péči o nezletilého dohodnout. S ohledem na shora uvedené soud návrhu manžela vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.