11 C 139/2025-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dá též „věřitel“) poskytl žalovanému dne 7. 7. 2023 částku 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu věřitele na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V poznámce k platbě bylo uvedeno , Anonymizováno, . Mezi věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající poskytnutí předmětné částky. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která předmětnou pohledávku nabyla od společnosti , Anonymizováno, , s.r.o. jakožto původní věřitelky. Žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána dne 26. 12. 2024, tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od 6. 1. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:3. Ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z 26. 12. 2024, z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 26. 12. 2024 a z podacího lístku z 26. 12. 2024, že údajná pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , u níž je v seznamu pohledávek uvedeno č. , hodnota, , byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024 odeslaným doporučeně téhož dne. Dopisem ze dne 26. 12. 2024 byl žalovaný rovněž vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to do tří dnů.4. Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 2. 7. 2025, že dne 7. 7. 2023 byla z účtu věřitele , právnická osoba, na účet vedený na jméno žalovaného č. ú. , č. účtu, provedena platba v částce 20 000 Kč, VS , var. symbol, .5. Z ostatních provedených důkazů (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, VOP a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když předložená smlouva o úvěru není žádnou ze stran podepsána.Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:6. Dne 7. 7. 2023 byla z účtu věřitele , právnická osoba, na účet vedený na jméno žalovaného č. ú. , č. účtu, provedena platba v částce 20 000 Kč, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Údajná pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , u níž je v seznamu pohledávek uvedeno č. , hodnota, , byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024 odeslaným doporučeně téhož dne. Dopisem ze dne 26. 12. 2024 byl žalovaný rovněž vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že věřitel poslal na účet vedený na jméno žalovaného dne 7. 7. 2023 částku 20 000 Kč, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobní nárok je tedy třeba posoudit dle ustanovení § 2991 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení částky 20 000 Kč, kterou žalovanému bez právního důvodu poskytl její právní předchůdce. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 1. 2025 do zaplacení. Žalovaný byl k zaplacení žalované částky vyzván žalobkyní předžalobní výzvou ze dne 26. 12. 2024, která byla odeslána téhož dne, za obvyklého běhu událostí lze předpokládat, že se dostala do sféry žalovaného 30. 12. 2024 (pondělí). V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, splatnost pohledávky tak nastala dnem 2. 1. 2025. Od následujícího dne, tj. od 3. 1. 2025 je tedy žalovaný s úhradou svého dluhu v prodlení. Nicméně soud vázán návrhem žalobkyně přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 6. 1. 2025 do zaplacení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony, a to za výzvu k plnění a sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne 10. 4. 2018, (odst. 22 nálezu), ze kterého vyplývá, že je-li účastníkem řízení obchodní společnost, jejíž podnikatelská činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, je zřejmé, že by taková právnická osoba měla sama disponovat příslušným aparátem pro správu svých pohledávek. Jestliže je tento předpoklad obcházen tím způsobem, že se účastník nechává zastoupit právním zástupcem, který je nadto jeho nepřímým vlastníkem, získává takový postup charakter zneužití práva na náhradu nákladů řízení, neboť účelově navyšuje náklady s vymáháním pohledávky spojené. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalobkyně u zdejšího soudu pravidelně uplatňuje odkoupené pohledávky a lze konstatovat, že její podání mají převážně formulářový charakter, lišící se jen žalovanou částkou a osobou žalovaného (například ve věcech sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, kde byla podána žaloba identického znění). Právní zástupce žalobkyně je pak dle výpisu z evidence skutečných majitelů skutečným majitelem žalobkyně. Soud proto uzavírá, že uplatňování nákladů za právní zastoupení lze v tomto případě označit za zneužití práva na náhradu nákladů řízení, když podání žaloby si žalobkyně byla jednoznačně schopna obstarat sama, neboť jejím předmětem podnikání je právě vymáhání pohledávek. , adresa, 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.