14 C 198/2025-32 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 091,25 Kč jako náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie s tím, žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a je držitelem licence č. , hodnota, na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz, když je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, , neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, , které žalovaný osobně převzal. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo v elektroměrovém rozvaděči bylo zjištěno, že na odvodní svorku hlavního jističe 3 x 20 A byl navíc ve fázi L1 připojen vodič Cu 1,5 mm2, jenž byl součástí kabelu CGSG 3 x 1,5 mm2. Kabel vedl mimo měřící zařízení do horní části elektroměrového rozvaděče, kde byl zakončen jednofázovou zásuvkou. Zásuvka sloužila pro napájení kamery. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Kamera s hodnotami příkonu 8 W, rok výroby 2017, tak byla napájena neměřenu elektřinou, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoků proudů. Neměřené napojení bylo techniky zdokumentováno a ukončeno. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.2. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno podle ustanovení § 51 energetického zákona a ustanovení § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyhlášky v platném znění tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie dle příkonu kamery za období 36 měsíců (1096 dnů), tedy 210,432 kWh a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, plus platba za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: (8 W x 24,0 hod.) x 1096 dní x 10,53476 Kč/kWh / 1000 = 2 216,85 Kč.3. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně uhradila, což dokládá čestným prohlášením ze dne , datum, . Celkovou částku nákladů ve výši 12 874,40 Kč představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků, doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením a zamezením neoprávněného odběru. Přesný rozpis je obsažen v důkazu Výpočet náhrady škody v souvislosti s neoprávněným odběrem, kde je uvedena i ekologická daň ve výši 5,96 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 15 091,25 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 216,85 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 12 874,40 Kč.4. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně podrobně informovala žalovaného o neoprávněném odběru spolu s poučením o vzniklé situaci a výpočtem náhrady škody. Z doručenky je patrno, že si žalovaný dopis v úložní době nevyzvedl a byl mu vhozen do schránky , datum, .5. Neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností dne , datum, , znějící na částku ve výši 15 091,25 Kč.6. Dopisem, upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 15 091,25 Kč. Žalovaný tak neučinil, proto žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky, když z dodejky je patrno, že žalovaný si předžalobní výzvu převzal dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil.7. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, o kterém věděl a který do dnešního dne neuhradil, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, který je požadován ode dne následujícího po splatnosti faktury č. , hodnota, , tj. od , datum, z dlužné částky 15 091,25 Kč do zaplacení.8. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil s takovým postupem nesouhlas.9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní (Plná moc , právnická osoba, ., Protokol o neoprávněném odběru elektřiny ze dne , datum, , Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, , Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, Cenové rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, /2024, Cenové rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, /2024, Čestné prohlášení o úhradě nákladů ze dne , datum, , Dopis o neoprávněném odběru ze dne , datum, vč. doručenky o vhození do schránky, Faktura žalobkyně č. , hodnota, , Upomínka, dopis žalovanému ze dne , datum, , Předžalobní výzvy žalovanému ze dne , datum, vč. dodejky)učinil soud následující skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a je držitelem licence č. , hodnota, na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz, když je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný v odběrném místě č. , hodnota, na adrese , adresa, , neoprávněně odebírá elektřinu z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, , které žalovaný osobně převzal. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo v elektroměrovém rozvaděči bylo zjištěno, že na odvodní svorku hlavního jističe 3 x 20 A byl navíc ve fázi L1 připojen vodič Cu 1,5 mm2, jenž byl součástí kabelu CGSG 3 x 1,5 mm2. Kabel vedl mimo měřící zařízení do horní části elektroměrového rozvaděče, kde byl zakončen jednofázovou zásuvkou. Zásuvka sloužila pro napájení kamery. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Kamera s hodnotami příkonu 8 W, rok výroby 2017, tak byla napájena neměřenu elektřinou, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoků proudů. Neměřené napojení bylo techniky zdokumentováno a ukončeno. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.11. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno podle ustanovení § 51 energetického zákona a ustanovení § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyhlášky v platném znění tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie dle příkonu kamery za období 36 měsíců (1096 dnů), tedy 210,432 kWh a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, plus platba za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: ( 8 W x 24,0 hod.) x 1096 dní x 10,53476 Kč/kWh / 1000 = 2 216,85 Kč.12. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odbě