21 C 299/2025-27 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, obchodní společnost , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (následně , právnická osoba, ), dne , datum, zaslala žalovanému na jeho účet částku celkem 20 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil. Společnost , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jakožto postupitel postoupila na společnost , právnická osoba, . jakožto postupníka předmětnou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Následně společnost , právnická osoba, . jakožto postupitel postoupila na žalobkyni jakožto postupníka předmětnou pohledávku smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Vedle zaplacení dlužné jistiny úvěru se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to s ohledem na zaslání předžalobní upomínky do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, vedla s žalovaným jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému účet částku 20 000 Kč (smlouva o úvěru, potvrzení o platbě). Dne , datum, postoupila uvedená společnost pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na společnost , právnická osoba, ., která dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, (předžalobní upomínka, podací lístek).5. Dle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo do získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smluv o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně jednal s žalovaným o uzavření spotřebitelské smlouvy o úvěru. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by taková smlouva byla skutečně platně uzavřena. Dále žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně zaslala na účet žalovaného částku žalobou uplatněnou. Tuto žalovaný nevrátil. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebyl dán platný právní důvod, na jehož základě byla žalovanému tato částka zaslána (úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena), jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že částku představující bezdůvodné obohacení žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci již vydal, případně že zde byl dán právní důvod, ze kterého mu žalobkyně plnila. Žalovaný zůstal procesně pasivní, k žalobě se nevyjádřil, tvrzení nijak nerozporoval, úhradu dlužné částky ani netvrdil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobou uplatněnou částku. Dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne , datum, s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku. Počátek prodlení v případě vrácení bezdůvodného obohacení se odvíjí od doručení výzvy věřitele k vydání bezdůvodného obohacení (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění , podání žaloby), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, včetně DPH 21 % ve výši 315 Kč z odměny a náhrad, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH.12. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta o. s. ř.