20 C 140/2025-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 440 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný objednal u žalobkyně specializovanou přepravu na podvalníku, kterou žalobkyně provedla řádně a včas. Objednávka byla provedena telefonicky, kdy za žalobkyni jednal vedoucí provozu p. , Anonymizováno, . Cena přepravy byla sjednána ve výši 77 440 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu přepravy fakturou č. , hodnota, splatnou dne 11. 6. 2024. Žalovaný na fakturu přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že některé uvedené informace nesouhlasí, zároveň kontaktuje žalobkyni, neboť již došlo k částečné úhradě.3. Žalovaný požádal soud dne 25. 1. 2026 o odročení jednání z důvodu, že vzhledem k rychlému zhoršení počasí v posledních několika dnech - prudké oteplení a deštivé počasí - došlo ke zpoždění na termínované zakázce - probíhající těžbě dřeva v aukci u státního podniku , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tuto zakázku je nutno pod vysokými pokutami dokončit do konce ledna. Žalovaný je na jejím dokončení existenčně závislý a jelikož se není schopen fyzicky dostavit na 26. 1. 2026 žádá soud o odročení jednání na pozdější termín. Soud žádosti žalovaného o odročení jednání nevyhověl a věc projednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný nijak nedoložil důvodnost své žádosti. Soud poukazuje rovněž na skutečnost, že předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno již 8. 12. 2025 a je s podivem, že žalovaný požádal o odročení až den před jednáním, když argumentuje termínovanou zakázkou, o které již musel vědět již v prosinci. Jednání žalovaného se v kontextu celého řízení jeví spíše jako snaha řízení zdržovat a oddálit tak rozhodnutí ve věci.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:5. Z výpisu ze živnostenského rejstříku, že žalovaný podniká jako fyzická osoba podnikající pod IČ , IČO žalovaného, s předmětem podnikání Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti.6. Ze záznamů o době řízení vozidla, že žalobkyně na základě objednávky žalovaného provedla pro žalovaného specializovanou přepravu na podvalníku, když přeprava byla provedena dne 22. 5. 2025 vozidly SPZ – , SPZ, a SPZ , SPZ, na trase , adresa, .7. Z faktury, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu přepravy fakturou č. , hodnota, splatnou dne 11. 6. 2024 znějící na částku 77 440 Kč.8. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 4. 2025, z podacího lístku a z dodejky, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 7. 4. 2025 k zaplacení dlužné faktury s tím, že jinak bude podána žaloba k soudu.9. Po provedeném odkazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:10. Žalobkyně na základě objednávky žalovaného provedla pro žalovaného specializovanou přepravu na podvalníku, když přeprava byla provedena dne 22. 5. 2025 vozidly SPZ – , SPZ, a SPZ , SPZ, na trase , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu přepravy fakturou č. , hodnota, splatnou dne 11. 6. 2024 znějící na částku 77 440 Kč. Žalovaný na uvedenou fakturu žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni za přepravu částku 77 440 Kč, kterou ani přes předžalobní výzvu neuhradil.11. Podle ust. § 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a jako takové je třeba jí vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě, na základě které žalobkyně provedla pro žalovaného specializovanou přepravu na podvalníku, když přeprava byla provedena dne 22. 5. 2025 vozidly SPZ – , SPZ, a SPZ , SPZ, na trase , adresa, . Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za provedenou přepravu dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu přepravy fakturou č. , hodnota, splatnou dne 11. 6. 2024 znějící na částku 77 440 Kč, žalovaný však na fakturu přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil a dostal se tak s plněním svého dluhu do prodlení. Žalovaný žalobní nárok nijak nerozporoval, pouze tvrdil, že došlo k částečné úhradě. Toto své tvrzení však nijak neprokázal. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částka, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.15. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč je dán dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. V daném případě se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, když žalobkyně i žalovaná jsou obchodní společnosti, soud tedy žalobě vyhověl i v této části.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 872 Kč, a dále náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 600 Kč za dva úkony, a to podání žaloby a předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 4 472 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.