10 C 159/2020-22 — Okresní soud v Opavě

1. Navrhovatel se domáhal osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého. Uvedl, že osvojenec je synem jeho manželky, [jméno] [příjmení], roz. [rodné příjmení], [datum narození], (dále jen matka osvojence) občanky [země], s níž žije ve společné domácnosti již od r. [rok] a mezi nimiž bylo manželství uzavřeno v [měsíc] [rok] poté, co se poznali v rámci jeho služební cesty a pobytu v [země], [obec], na [roční období] [rok]. V České republice, získal osvojenec i jeho matka trvalý pobyt, a to na adrese [adresa osvojence a osvojitele], okr. [obec], v domě navrhovatele. Dne [datum] se navrhovateli a matce osvojence narodila dcera [jméno] [příjmení]. Biologický otec osvojence se s ním nestýká, neprojevuje o něho jakýkoliv zájem, k poslednímu osobnímu kontaktu došlo v roce [rok]. Účastníkům ani matce osvojence není známo, kde se tato osoba nachází. Navrhovatel osvojence vychovává od jeho útlého věku jako jeho vlastní otec, osvojenec ho oslovuje„ tati“ a naučil se od navrhovatele česky. Mají mezi sebou intenzivní a hluboký vztah. Rovněž rodiče navrhovatele přijali osvojence jako svého vnuka a ten je oslovuje„ babi“ a„ dědo“; tráví s nimi velkou část letních prázdnin. Jako [povolání] rodiče navrhovatele vzdělávají v českých reáliích, historii, místopise, kultuře, politickému uspořádání apod. Jak osvojence, tak [jméno] [příjmení] navrhovatel vychovává a přistupuje k nim stejným způsobem a nečiní mezi nimi žádných rozdílů. [jméno] do podání žaloby nevěděla, že navrhovatel není biologickým otcem osvojence. Od roku [rok] žije navrhovatel s manželkou a dětmi na [země], kde je pracovně zařazen. Po návratu do své vlastní ale všichni plánují společný život ve [obec] v domě navrhovatele. Sám osvojenec má na osvojení velký zájem, jeho vztah s navrhovatelem fakticky odpovídá vztahu otec – syn, a osvojenec by rád přijal navrhovatelovo příjmení, které má i jeho matka a sestra, tedy [příjmení]. Navrhovatel má za to, že osvojení je v zájmu nejen osvojence, ale také jeho nezletilé sestry. 2. Soud provedl důkaz rodným listem osvojence a osvojitele, pasem osvojence, osvojitele a matky osvojence, oddacím listem, rodným listem a pasem [jméno] [příjmení], informacemi o pozemku, protokolem z jednání ze dne [datum], výslechem účastníků a matky osvojence. Z rodného listu osvojence má soud za prokázáno, že se narodil [datum] v [místo narození], [územní celek] v [země], matce [příjmení] [jméno] a otci [příjmení] [jméno]. Z pasu osvojence má soud za prokázáno, že je státním občanem [země]. Z rodného listu osvojitele má soud za prokázáno, že se narodil [datum] v [obec] [část obce], matce [jméno] [příjmení] a otci [jméno a příjmení]. Z pasu osvojitele má soud za prokázáno, že je státním občanem České republiky. Z pasu [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že je státním občanem [země]. Z oddacího listu má soud za prokázáno, že osvojitel uzavřel dne [datum] manželství se [jméno] [příjmení] v [obec] [země]. Z rodného listu [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že se narodila [datum] v [místo narození], [země], matce [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], a osvojiteli. Z pasu [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že je státním občanem České republiky. Z informací o pozemku má soud za prokázáno, že osvojitel a [jméno] [příjmení] jsou vlastníky nemovitostí v k . úz. [obec], konkrétně pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, a to v rámci jejich společného jmění, ulice [ulice]. Z protokolu z jednání ze dne [datum] má soud za prokázáno, že osvojitel žije s matkou osvojence ve společné domácnosti již od r. [rok] poté, co se poznali v rámci jeho služební cesty a pobytu v [země], [obec], na [roční období] [rok]. Po jejich sňatku se jim narodila dcera [jméno] a všichni čtyři bydlí na adrese [adresa osvojence a osvojitele], okr. [obec]. Biologický otec osvojence se s ním nestýká, neprojevuje o něho jakýkoliv zájem, k poslednímu osobnímu kontaktu došlo v roce [rok]. Účastníkům ani matce osvojence není známo, kde se tato osoba nachází. Navrhovatel osvojence vychovává od jeho útlého věku jako jeho vlastní otec, osvojenec ho oslovuje„ tati“ a naučil se od navrhovatele česky. Mají mezi sebou intenzivní a hluboký vztah. Jak osvojence, tak [jméno] [příjmení] navrhovatel vychovává a přistupuje k nim stejným způsobem a nečiní mezi nimi žádných rozdílů. Rodina je ekonomicky zajištěna díky nadprůměrným ročním příjmům osvojitele. Z výslechu osvojitele má soud za prokázáno, že v [měsíc] [rok] bydlel trvale se svou rodinou, tj. s manželkou, osvojencem a dcerou [jméno], ve [obec], toto bydliště považují všichni za jejich společný domov. Od [měsíc] [rok] osvojitel změní zaměstnání, odcestuje spolu s manželkou a dcerou do [země], kde bude pracovat a manželka a dcera s ním žít. Osvojenec [jméno] by měl nastoupit na univerzitu v [země], bude tedy bydlet tam. Biologický otec [jméno] ani v současné době svého syna nekontaktoval, celková doba, kdy není se svým synem ani s jeho matkou v kontaktu již je [počet let] let. Nezletilá [jméno] vychází z toho, že [jméno] je její plnorodý bratr, tedy že osvojitel je jeho otcem. Z výslechu osvojovaného má soud za prokázáno, že od roku [rok] se situace u nich doma nikterak nezměnila, otec (osvojitel) se o něho stále stará, tráví spolu volný čas, sportují spolu a osvojenec má stále stejné přání, aby se osvojitel stal jeho oficiálním otcem a aby se osvojovaný stal plnohodnotným členem rodiny. Jeho biologický otec se o něho nikterak nezajímá už od r. [rok]. [datum] nastupuje na školu do [země], bude tam bydlet na koleji a na prázdniny a na svátky se bude vracet domů do [obec]. Z výslechu matky osvojovaného má soud za prokázáno, že s osvojitelem se poznali v r. [rok] v [obec] v [země], kde pracovala v [místo výkonu práce] a on tam byl jako host. Od [měsíc] [rok] poté v [země] spolu již bydleli, v r. [rok] uzavřeli manželství v České republice a od té doby je jejich společným domovem dům ve [obec]. Přestože její manžel pracoval a stále pracuje v zahraničí, do [obec] se vždy on nebo všichni, pokud jsou s ním, vrací, a to např. na vánoce, jiné svátky a nebo když má manžel dovolenou. O biologickém otci [jméno] nemá žádné zprávy a ani neví, jestli ještě vůbec žije. 3. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro nadbytečnost. 4. Po poučení o podstatě osvojení, jakož i o podstatě a důsledcích souhlasu s osvojením, [jméno] [příjmení] osobně prohlásila před soudem, že s osvojením souhlasí. 5. Ve věci je přítomen cizí prvek, neboť osvojenec i jeho matka jsou státními občany [země]. Vzhledem k tomu, že mezi [země] a Českou republikou neplatí žádná vzájemná dohoda upravující právní institut osvojení, je nutno pro zkoumání pravomoci a příslušnosti českých soudů aplikovat zák. č. 91/2012 Sb. 6. Pravomoc českých soudů je dána s ohledem na ust. § 60 odst. 1 cit. zákona a fakt, že osvojitel je občanem ČR. 7. Příslušnost soudu je pak dána dle ust. § 445 zák. č. 292/2013 Sb., a to s poukazem na obvyklý i trvalý pobyt osvojence. 8. Otázka, jaká právní úprava se na projednávanou věc aplikuje, je řešena v ust. § 61 odst. 1 a 3 cit. zák., podle kterých (1) k osvojení je třeba splnit podmínky stanovené právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec, i státu, jehož občanem je osvojitel, (3) jestliže by bylo třeba podle ustanovení odstavců 1 a 2 použít zahraničního právního řádu, který osvojení nedovoluje nebo je připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů nebo osvojenec mají v České republice obvyklý pobyt. 9. Vzhledem k tomu, že právní úprava [země] osvojení zletilého nepřipouští (jak vyplývá z ust. čl. 84 Zákona o manželství a rodině [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne [datum] - přípustné je pouze osvojení nezletilých osob), použije se na projednávanou věc hmotněprávní úprava České republiky. 10. Podle § 846 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle § 847 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 12. Podle § 795 občanského zákoníku je předpokladem osvojení takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že jsou tu alespoň základy takového vztahu. 13. Podle § 796 odst. 2 občanského zákoníku, o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. 14. Podle § 799 odst. 1 občanského zákoníku osvojitelem se může stát pouze zletilá osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. 15.