11 C 60/2021-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 15. 2. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 9. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 10. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 30. 6. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 8 všeobecných podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení [označení zařízení] [anonymizováno 5 slov]. Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení [označení zařízení] [anonymizováno 5 slov]. Žalovaný byl vyzván dne 25. 1.2021 k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani po této výzvě své závazky vůči žalobkyni nesplnil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání se žádný z účastníků (zástupce žalobkyně) nedostavil, ač byli řádně předvoláni, o odročení žádný z nich nežádal. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil: Žalobkyně (tehdy pod názvem [právnická osoba]) se 4. 10. 2019 zavázala k poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému, konkrétně kombinované televize. Oproti tomu se žalovaný zavázal hradit sjednanou odměnu a poplatky dle ceníku. K uvedené službě se vztahovalo technické zařízení [označení zařízení] [anonymizováno 7 slov], které se žalovaný zavázal instalovat sám na vlastní náklady a nebezpečí. Ve formulářové smlouvě zároveň žalovaný vyslovil souhlas s několika smluvními pokutami, mimo jiné se smluvní pokutou 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného technického zařízení. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zvláštní podmínky pro službu DIGI TV a ceník, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že je převzal předem a že s nimi souhlasí (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize). Ve zvláštních podmínkách pro službu kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 8. 2019 je zakotvena povinnost účastníka vrátit žalobkyni technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy (článek 4.4) s tím, že vrácením zařízení se rozumí jeho odeslání a doručení na adresu skladů žalobkyně uvedených na webových stránkách, protokolární odevzdání technikovi nebo odevzdání v provozovně žalobkyně (článek 4.5). V článku 8. všeobecných podmínek žalobkyně (na které v žalobě žalobkyně odkazuje) jsou upraveny podmínky pro omezení a přerušení poskytovaných služeb, není tam nic o povinnosti do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení. 4. Podle § 2048 odst. 1, věta prvá, zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení stanovené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. V případě uplatnění nároku na její zaplacení u soudu je na žalobkyni, aby tvrdila skutečnosti rozhodné pro její přiznání a splnění tvrzených předpokladů prokázala. Žalobkyně vůbec netvrdila, kdy, kde a jakým způsobem žalovaný technické zařízení převzal. Tvrdila, že žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě převzetí zařízení, což není pravda. Na formulářové smlouvě se o převzetí zařízení při podpisu smlouvy nic neuvádí. Z obsahu smlouvy vyplývá, že technické zařízení mělo být žalovanému teprve doručeno za účelem instalace, kterou si měl provést sám na vlastní náklad a na vlastní nebezpečí. Podle smlouvy byla smluvní pokuta vázána na porušení povinnosti žalovaného vrátit zařízení. Smlouva však neobsahuje okamžik, kdy žalovanému povinnost vrátit zařízení vzniká. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem byl smluvní vztah ukončen, k jeho ukončení nenavrhla žádné důkazy. Tím, že se nedostavila k jednání, zbavila se žalobkyně možnosti být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. o nutnosti doplnění výše popsaných skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně naplnění předpokladů pro přiznání požadované smluvní pokuty, a to převzetí zařízení žalovaným a ukončení smlouvy. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.