16 C 130/2021-36 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 28 845 Kč s odůvodněním, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalované], elektrickou energii. Žalovaná se přitom zavázala zaplatit žalobkyni za dodávku elektřiny dohodnutou cenu podle ceníku žalobkyně [anonymizována čtyři slova] Únor 2019, platného a účinného v období dodávky pro produktovou řadu [anonymizována tři slova], produkt dodávky elektřiny Klasik, produktovou řadou variant, a dále za distribuční a související služby cenu regulovanou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu platnými v době odběru pro sazbu distribuce D02d a hodnotu příkonu hlavního jističe 3× 25 A. Tato smlouva přitom byla uzavřena na dobu určitou do posledního dne 36. kalendářního měsíce od data zahájení dodávky, přičemž za první kalendářní měsíc se považuje měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k zániku dodávky, a to s možností její automatické prolongace o 3 roky, a to i opakovaně. Žalobkyně přitom žalované v období od 9. 1. 2020 do 27. 5. 2020 do sjednaného odběrného místa dodala 0,476 MWh elektrické energie, kdy cenu za tuto dodanou elektrickou energii ve výši 3 241 Kč žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 3. 6. 2020 splatnou dne 17. 6. 2020. Dále žalobkyně tvrdila, že dne [datum] se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa EIC kód [číslo] na adrese [adresa žalované], zemní plyn. Žalovaná se přitom zavázala zaplatit žalobkyni za dodávku plynu dohodnutou cenu podle ceníku žalobkyně [anonymizována tři slova] Únor 2019 a dále za distribuční a související služby cenu regulovanou platnými cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu. Tato smlouva přitom byla uzavřena na dobu určitou do posledního dne 24. kalendářního měsíce od data zahájení dodávky, přičemž za první kalendářní měsíc se považuje měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k zahájení dodávky, a to s možností její automatické prolongace o 1 rok, a to i opakovaně. Žalobkyně přitom žalované v období od 19. 12. 2019 do 24. 5. 2020 do sjednaného odběrného místa dodala 22, 16837 MWh (přepočtená hodnota z objemových do energetických jednotek) zemního plynu, cenu za tento dodaný plyn ve výši 25 604 Kč žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 29. 5. 2020 splatnou dne 12. 6. 2020. Dlužné částky však žalovaná žalobkyni neuhradila ani přes upomínku před podáním žaloby ze dne 8. 12. 2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Přitom ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], dále ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne [datum], dále z faktury číslo (číslo daňového dokladu) [číslo] a z faktury [číslo] jakož i z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 8. 12. 2020 – předžalobní upomínky soud vzal za prokázána žalobní tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jak byla uvedena výše a na něž proto v dalším soud pro stručnost odkazuje. 5. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu je kupní smlouvu speciálně upravenou v § 72 odst. 2 téhož zákona. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, respektive plynu zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou, resp. plynem dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 72 odst. 2 téhož zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované elektrickou energii a zemní plyn, byla žalovaná povinna zaplatit za ně, jejich dopravu a související služby kupní cenu. Protože žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že kupní cenu zaplatila, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením kupních cen v den jejich splatnosti žalované vznikla druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 606 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 1 154 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 252 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinna odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.