16 C 212/2021-21 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. června 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 915 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 20. 12. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] nabyla pohledávku za žalovaným, k čemuž dále tvrdila, že žalovaný uzavřel s touto společností jako původní věřitelkou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla tato společnost žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19. 12. 2015. K tomu dále žalobkyně uvedla, že původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky www.crediton.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňujících kroků pro pokračování v registraci na webových stránkách původní věřitelky a žalovaný zaslal původní věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitelka úvěr žalovanému vyplatila dne 27. 11. 2015 převedením z účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný však v uvedené lhůtě úvěr k datu splatnosti nevrátil, a to ani přes upomínku zástupce žalobkyně odeslanou mu dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný v podané žalobě uvedl, že proti němu bylo v roce 2015 spáchán trestný čin zneužití identity, díky němuž pachatel získal finanční prospěch, přičemž pachatel byl za tento trestný čin Okresním soudem v Opavě odsouzen. K tomu dále uvedl, že žalobkyně je již minimálně patnáctou společností v řadě, která po žalovaném tuto pohledávku vymáhá, přičemž všem předešlým výše uvedené oznámil včetně čísla jednacího rozsudku vydaného Okresním soudem v Opavě. Navrhl žalobu zamítnout s tím, že nárok neuznává. 3. K jednání nařízenému ve věci na den 1. prosince 2021 se účastnici nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně u jednání předem písemně omluvil, a souhlasil s projednáním a rozhodnutím ve věci bez jejich účasti. Soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Soud provedl důkaz trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec] bytem [adresa], adresa pro doručování [adresa žalovaného], uznán vinným mimo jiné tím, dne [datum] v [obec], okres [okres] ulici [ulice] [číslo] v úmyslu obohatit se, založil e-mailovou adresu na jméno svého otce [celé jméno žalovaného], s uvedením svého telefonního čísla jako kontaktního a prostřednictvím internetu uzavřel na jméno [celé jméno žalovaného] bez jeho vědomí a souhlasu se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce na částku 4 000 Kč, která byla schválena pod [číslo] na základě níž byla téhož dne uvedená částka poukázána na účet [jméno] [příjmení] číslo [bankovní účet], ke kterému měl obviněný od něj svěřenou debetní kartu, za pomoci které prokazoval poškozené společnosti dispoziční právo k uvedenému účtu, následně peníze vybral a použil pro vlastní potřebu, aniž by kdy hodlal uvedenou částku uhradit, což také neučinil a způsobil tak uvedené společnosti škodu ve výši 4 000 Kč, čímž spáchal přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku a byl za to odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Zároveň tímto trestním příkazem bylo obviněnému uloženo zaplatit náhradu škody poškozeným společnostem, mimo jiné také společnosti [právnická osoba] částku 4 000 Kč. Uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum] 5. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř., soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutí o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 6. Na základě shora uvedeného důkazu, a to trestního příkazu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak soud dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby. Soud je tímto trestním rozhodnutím ve smyslu uvedeného § 135 odst. 1 o.s.ř. bezmezně vázán, zejména co do popisu skutkového děje zakládajícího znaky trestného činu. Soud proto tyto skutkové otázky v sebemenším v případě není oprávněn znovu hodnotit, přezkoumávat, prokazovat apod. (z logických důvodů: je-li např. znakem skutkové podstaty výše způsobené škody, nemůže soud v civilním nalézacím řízení dospět k závěru, že například výše způsobené škody byla nižší, byť zde připouští existenci takových, ale přesto nesprávných rozhodnutí i vysokých soudů – byla by tím implicitně popřena legitimnost trestního rozhodnutí, například tím, že výše způsobené škody již nebude naplňovat znaky trestného činu – což by ně vedlo k rozpornosti těchto rozhodnutí a tedy v konstatování nesprávnosti a nezákonnosti trestního rozhodnutí, což je jasným smyslem existence ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., tj. absolutního zákazu přezkumu trestních rozhodnutí v civilním nalézacím řízení). Jestliže tedy popisným znakem spáchaného trestného činu v citovaném trestním příkazu je uvedení, že odsouzený [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu, z níž je v tomto řízení po žalovaném požadováno předmětné plnění, bez vědomí žalovaného a peníze použil pro svou vlastní potřebu a účet žalovaného mu posloužil pouze jako nástroj pro spáchání trestného činu, tedy pro převod těchto peněžních prostředků ve svůj prospěch, pak nezbývá než uzavřít, že zde neexistuje žádný právní důvod pro přiznání předmětného plnění žalobkyni, neboť žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu neuzavřel, tedy zde chybí samotný smluvní základ požadovaného plnění, neboť zde absentuje jakákoliv jakýkoliv projev vůle ze strany žalovaného smlouvu uzavřít a rovněž není možno dovodit, že by se žalovaný jakkoliv obohatil. 7. Nad rámec výše uvedeného je možno také znovu připomenout, že shora uvedeným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo společnosti [právnická osoba] přiznáno právo na náhradu škody, respektive odsouzenému [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč. Není sice v obecné rovině vyloučeno, aby ke stejnému plnění, a to například i z jiného právního důvodu byl zavázán i někdo jiný (dlužnická pluralita, náhradní plnění, resp. zajištění pohledávky apod.). Pak by ovšem v žalobě musel být jednak vyjádřen relevantní důvod pro toto souběžné plnění a tento poměr k plnění obou dlužníků by musel najít také svůj obraz v žalobním návrhu (petitu žaloby). Jinak totiž žalobkyně požaduje totéž, co už jí bylo pravomocně přiznáno, tedy vydání dalšího (duplicitního) exekučního titulu. 8. Proto pro výše uvedené nezbylo než žalobu zcela zamítnout, přičemž za tohoto stavu věci je pak dále již zcela nadbytečné zabývat se čímkoliv dalším, co bylo žalobkyní případně dále v řízení tvrzeno a prokazováno, např. postoupením pohledávky, neboť nevznikla-li zde žádná pohledávka za žalovaným, nemohla jí být ani postoupena. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že v řízení plně úspěšné žalovanému, který by tak podle výsledku sporu měl právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni, podle obsahu spisu žádné nevznikly.