16 C 317/2021-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 2. srpna 2021 podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 576 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši zákonné sazby od 3. 7. 2017 do zaplacení. Tento nárok odůvodnila tím, že žalovaný se dne [datum] na provozovně žalobkyně [anonymizována dvě slova], [obec] – [část obce] dopustil krádeže zboží žalobkyně, a to sedmi kusů čokolády Geisha v hodnotě jednoho kusu 39,90 Kč, kdy celková hodnota ukradeného zboží činí 279,30 Kč a v souvislosti s tímto protiprávním jednáním žalovaného žalobkyni vznikla škoda spočívající v nákladech na mzdu zaměstnance žalobkyně za dobu šetření protiprávního jednání žalovaného v částce 1 576 Kč, kdy žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal v prohlášení o uznání dluhu ze dne 24. 4. 2017 co do důvodu i výše a zavázal své k jeho zaplacení ve lhůtě do sedmi dnů ode dne podpisu tohoto prohlášení. Žalovaný však žalobkyni dosud svůj dluh neuhradil, a to ani přes několikeré písemné upomínky žalobkyně před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, to je z protokolu o krádeži ze dne 24. 4. 2017 a prohlášení o uznání dluhu ze dne 24. 4. 2017, jakož i z předžalobních upomínek ze dne 18. 5. 2017, 16. 10. 2017 a ze dne 3. 6. 2019 vzal za prokázána žalobní tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše, přičemž na tato tvrzení proto v dalším pro stručnost odkazuje. 5. Na základě výše uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný žalobkyni způsobil škodu, tuto písemně co do důvodu i výše uznal (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), má se tak za to, že tento závazek žalovaného vůči žalobkyni vzniklý z uvedeného důvodu v době uznání trval. Bylo proto na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak. Jestliže žalovaný tato tvrzení žalobkyně žádným způsobem nevyvracel, pak soud tento žalobkyně shledává důvodným, přičemž podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, má žalobkyně právo po žalovaném požadovat i úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 6. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl a současně podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení vzniklých žalobkyni, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, dále odměny za právní zastupování žalobce v řízení advokátem stanovené dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/196 Sb., advokátní tarif, a to za dva úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby) a ve výši jedné poloviny odměny za úkon právní služby předžalobní upomínky, tj. celkem ve výši odměny 2 500 Kč dále náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tyto tři úkony právní služby v paušální částce 300 Kč/úkon, tj. částky 900 Kč a částky 714 Kč jako 21 % DPH z odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku) přiznané podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v platném znění, když advokát, který zastupoval žalobkyni v řízení osvědčil, že je plátcem DPH.