16 C 61/2021-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 862,89 Kč spolu se shora uvedeným příslušenstvím. Uvedla, že dodávala žalované na základě smlouvy ze dne [datum] elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Dále žalobkyně tvrdila, že v období od 7. 8. 2019 do 23. 1. 2020 dodala do sjednaného odběrného místa celkem 1,103 MWh elektrické energie v distribuční sazbě D25d, což žalované vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou na částku 2 575,42 Kč splatnou dne 11. 2. 2020. Dále žalobkyně tvrdila, že v období od 24. 1. 2020 do 5. 5. 2020 dodala do sjednaného odběrného místa celkem 0,366 MWh elektrická energie v distribuční sazbě D25d, což žalované vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou na částku 2 047,47 Kč splatnou dne 2. 6. 2020. Žalovaná však žalobkyni dosud na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila, ač před podáním žaloby byla k tomu vyzvána rovněž dopisem ze dne 5. 1. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaná se zavázala elektřinu odebrat a uhradit společnosti řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. 5. Z faktury [číslo] ([variabilní symbol]) vystavené dne 28. 1. 2020 soud vzal za prokázáno, že za období od 7. 8. 2019 do 23. 1. 2020 byla žalované společností [právnická osoba], dodána do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřina v celkovém množství 1,103 MWh v celkové ceně 5 075,42 Kč, za fakturační období zaplatila žalovaná na zálohách celkem 2 005 Kč a společnost fakturovala žalované touto fakturou doplatek ve výši 2 575,42 Kč splatný dne 11. 2. 2020. 6. Z faktury [číslo] ([variabilní symbol]) vystavené dne 19. 5. 2020 soud vzal za prokázáno, že za období od 24. 1. 2020 do 5. 5. 2020 byla žalované společností [právnická osoba], dodána do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřina v celkovém množství 0,366 MWh v celkové ceně 2 047,47 Kč, za fakturační období zaplatila žalovaná na zálohách celkem částku 0 Kč a společnost fakturovala žalované touto fakturou doplatek ve výši 2 047,47 Kč se splatností faktury dne 2. 6. 2020. 7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 5. 1. 2021 soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba] žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužných částek. 8. Podle ust. § 2079 kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované elektrickou energii, byla žalovaná povinna zaplatit za ni, její dopravu a související služby kupní cenu. Protože žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že kupní cenu zaplatila, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením kupních cen v den jejich splatnosti žalované vznikla druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 189 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinna odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.