17 C 195/2021-18 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 017 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni čtvrtletní pojistné ve výši 570 Kč. Za dobu od 27. 2. 2020 do 27. 8. 2020, kdy byla smlouva ukončena, dluží žalovaný na pojistném 1 017 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy z [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně zřídila pro žalovaného pojistnou ochranu v rámci pojištění trvale obývané nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], s počátkem pojištění [datum]. Oproti tomu se žalovaný zavázal platit čtvrtletní pojistné ve výši 525 Kč. 5. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku soud aplikoval právní předpisy platné a účinné do 31. 12. 2013. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 12 odst. 1 téhož zákona právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle odst. 2, nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 13 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Úrok z prodlení soud posuzoval podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, protože žalovaný se dostal do prodlení za jeho účinnosti. Podle § 1970 má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojistnou ochranu v rámci pojištění majetku a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že v době od 27. 2. 2020 do 27. 8. 2020 pojistné zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení žalované částky (tj. dvě čtvrtletí po 525 Kč). Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle nařízení vlády. Žalovaný se dostával do prodlení s placením jednotlivých částek pojistného postupně vždy v každém čtvrtletí, žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 28. 8. 2020, přičemž soud nemůže její návrh překročit. 7. náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.