37 C 142/2020-62 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 12. 3. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 3 647 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný měl dne [datum] fyzicky napadnout [jméno] [příjmení], [datum narození], která je zdravotně pojištěna u žalobce, a způsobil jí tím zranění, které vyžádalo lékařské ošetření, a na jehož léčení žalobce, jako zdravotní pojišťovna, vynaložil ze zdravotního pojištění částku 3 647 Kč. Za své jednání byl žalovaný shledán vinným z přestupku dle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který nabyl právní moci dne [datum]. Podle ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má pojišťovna právo požadovat po žalovaném, který způsobil újmu na zdraví, úhradu vynaložených nákladů na léčení. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky vynaložených nákladů léčení, žalovaný ale nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný k věci uvedl, že se [jméno] [příjmení] dne [datum] skutečně setkal, k fyzickému napadení nedošlo, [jméno] [příjmení] požádala žalovaného o finanční půjčku, žalovaný ale požadoval, aby mu vrátila již dříve zapůjčené peníze. Během komunikace s ní ji pouze chytil za zápěstí, aby s ní navázal oční kontakt, neboť vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje vidět obličej osoby, se kterou hovoří, aby rozuměl, toto ale nemohlo způsobit žádné zranění. [jméno] [příjmení] se mu vysmekla a žalovaný poté odešel. Žalovaný nemá tušení o dalším šetření události Městským úřadem ve Vítkově jako přestupku, nebyl v tomto směru nijako kontaktován. 3. Soud provedl důkaz vyúčtováním nákladů léčení ze dne [datum], obsahem spisu [stát. instituce] [číslo jednací] (rozhodnutím ze dne [datum], oznámením o přestupku ze dne [datum], úředním záznamem ze dne [datum], úřední záznamem o podání vysvětlení ze dne [datum]) sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], z těchto důkazů soud zjistil, že rozhodnutím – příkazem o uložení správního trestu vydaného [stát. instituce] dne [datum] byl žalovaný jako obviněný uznán vinným z úmyslného přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] fyzicky napadl [jméno] [příjmení] úderem pěstí do oblasti pravého oka, což si vyžádalo jednorázové lékařské ošetření, rozhodnutí dle správního orgánu nabylo právní moci dne [datum], přičemž žalovanému jako obviněnému bylo doručeno tzv.„ fikcí“ uložením u provozovatele poštovních služeb, tzn. Není zřejmé, zda se skutečně s jeho obsahem žalovaný seznámil. Za přestupek byla žalovanému udělena pokuta ve výši 500 Kč, kterou žalovaný uhradil dne [datum]. V průběhu správního řízení o přestupku pak žalovaný jako obviněný nebyl nijak vyslechnut, ať už věc vyšetřující Policií ČR, anebo správním orgánem a při rozhodnutí se vycházelo jen z podání vysvětlení paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce vynaložil za léčbu následků zranění [jméno] [příjmení] jako pojištěnkyně žalobce částku 3 647 Kč a při jejím vymáhání vycházel en ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum]. 4. Soud nemá za jednoznačně prokázané, že se žalovaný dopustil skutku, v jehož důsledku mělo dojít ke zranění [jméno] [příjmení]. Tento závěr vyplývá pouze ze správního řízení, v jehož průběhu a předchozího šetření ale nebyl žalovaný k vytýkanému jednání nijak slyšen, což samo o sobě zakládá podstatné porušení jeho procesních práv za situace, že následné rozhodnutí je možné doručit i tzv. fikcí. Žalovaný své jednání popírá, k prokázání této skutečnosti byly navrženy k výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž ani jedna se k jednání nedostavila; s ohledem na výši dlužné částky pak soud vynucování jejich účasti u jednání a výslech aplikací pořádkových opatření (pokuta, předvedení) s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení neprovedl a svědkyně nevyslechl. 5. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 6. Skutková zjištění výše uvedená posoudil soud podle citovaného ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť protiprávní jednání žalovaného vůči pojištěnkyni žalobce nebylo jednoznačně prokázáno, když plyne pouze z rozhodnutí vydaného po řízení, ve kterém neměl žalovaný se možnost vyjádřit, a žalobu tak v celém rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 150 o.s.ř., když pro důvody zvláštního zřetele hodné nerozhodl o náhradě nákladů řízení za právní zastoupení žalobce advokátem dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žalovanému, respektive České republice, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem a úhradu nákladů vzniklých na tlumočném ze znakového jazyka. 8. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud zejména v tom, že má za to, že na straně žalobce existovala dobrá víra v to, že nárok uplatňuje důvodně, když vycházel ze sdělení [stát. instituce] o tom, že žalovaný byl pravomocně uznán vinným z přestupku; výše uvedené okolnosti, na základě kterých nemá soud nárok žalobce za prokázaný, vyšly najevo až v průběhu tohoto řízení, o čemž žalobce, který neměl k dispozici předmětný správní spis, nemohl být seznámen, bylo by proto za těchto okolností zjevně nespravedlivé, aby žalobce musel nést i náhradu nákladů řízení. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků, respektive stát, na náhradu nákladů řízení nemá právo.